Archivovaná verze stránky, pokračujte prosím na aktuální web.

Václav Neckář

Václav Neckář se narodil 23.října 1943. Oba jeho rodiče byli divadelníci a i on sám začal brzy účinkovat na scéně Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem. Studoval na střední všeobecně vzdělávací škole, ale také hru na klavír a zpěv. Později se ve zpěvu zdokonalil u profesora Karenina ( mimo jiné u něho začínal i Zlatý slavík Karel Gott ). Václav dělal čtyřikrát přijímací zkoušky na DAMU, avšak marně.
Účinkoval v Divadle pracujících v Mostě a v písničkovém divadle Alfa. V roce 1965 přešel do divadla Rokoko, kde se seznámil s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou. V roce 1964 natočil svou první nahrávku, byla to píseň Jen tak a vyšla v roce 1967 na albu Gentlemani, ke kterému složil hudbu Bohuslav Ondráček a texty Jan Schneider. Roku 1965 již vznikl Vaškův první gramofonový hit Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, po kterém následovaly další, stejně tak úspěšné skladby, jako např. Ze soboty na neděli nebo Dostal jsem kuli. V divadle Rokoko účinkoval v představeních Čekání na slávu, Filosofská historie a Listy důvěrné ( písničky z tohoto období zaznamenalo album Zpěváci divadla Rokoko 60.let ). Václav Neckář byl mimochodem i u toho, když režisér Jiří Menzel hledal herce pro hlavní roli ve filmu Ostře sledované vlaky a Vašek ideálně ztělesňoval jeho představy o železničáři Miloši Hrmovi. Tento film získal Oscara a Václav Neckář se stal filmovou hvězdou. Díky vynikajícímu výkonu dostal Vašek i další filmové nabídky. Zahrál si ve filmech Soukromá vichřice, Ta naše písnička česká, Kulhavý ďábel či Skřivánci na niti. V roce 1968 s Helenou Vondráčkovou ztělesnil hlavní role v hudební pohádce Šíleně smutná princezna. To už měl však za sebou dvě úspěšná profilová alba a odchod z divadla Rokoko. V roce 1969 založil s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou trio Golden Kids ( Zlatá kůzlata ), které však trvalou pouhých 15 měsíců. Z této spolupráce vznikly dvě LP desky, spousta společných a úspěšných nahrávek a několik koncertních programů, z nichž ten poslední, Music Box No. 2 již nesměl vyjít na desce. Marta Kubišová dostala totiž na počátku roku 1970 definitivní zákaz. Vašek s Helenou se rozhodli pokračovat ve zpívání sami a dělili se spolu o orchestr Golden Kids, což jim však moc nevyhovovalo. O dva roky později pro Václava Neckáře jeho bratr Jan založil skupinu Bacily, jejíž název vznikl podle úspěšné písničky Doktor Dam di Dam, neb textař Zdeněk Rytíř tvrdil, že takový doktor musí mít co dočinění s bacily. A tak Václav Neckář ukončil své velice plodné období s orchestry Karla Vlacha, Václava Hybše a TOČR, s nimiž natočil nádherné písničky, které měly značný úspěch. Jmenujme z nich alespoň některé: Lékořice, Massachusetts, Ša - la - la - la - li, Stín katedrál, Čaroděj dobroděj, Svatovítský chrám nebo Spěchám.
Jeden z hlavních členů skupiny Bacily Ota Petřina začal spolu s Vaškovým dvorním textařem Zdeňkem Rytířem budovat kvalitní a rozsáhlý repertoár, za zmínku stojí např. písně Perla, Kosmické děti nebo Křižovatky. Druhá polovina 70.let je označována u Václava Neckáře jako "přemýšlivější etapa vystupování". O tom svědčí spousta koncertních programů, plná ohňostrojů a světelných efektů, např. Planetárium, které vyšlo v roce 1977 jako dvojalbum. Před Planetáriem předcházela však ještě LP deska Tomu, kdo nás má rád, které bylo vyznamenáno titulem Bílá Vrána časopisu Mladý svět jako nejlepší deska roku 1975. Václav Neckář vsadil na civilně angažovaná témata a udělal dobře. V televizi začaly vznikat i jeho vlastní recitály, např. Nejsem gladiátor nebo Podej mi ruku a projdem Václavák. Václav Neckář vsadil i na přirozenou změnu svého zpěváckého typu. Rošťácké a rozverné songy začaly pozvolna nahrazovat hloubavé balady ( Kdo vchází do tvých snů, má lásko, Neusínej, Nautilus, Suzanne a jiné ). Václav Neckář byl i ozdobou festivalů Bratislavská Lyra a Děčínská kotva. kde zabodoval s písněmi Tvým dlouhým vlasům či My to spolu táhnem dál. V roce 1978 zvítězil v polských Sopotech s písničkou Ten chléb je tvůj i můj. V jeho repertoáru se však objevovaly i písně, které samy o sobě nebyly tak výrazné, ale v kontextu určitého projektu působily jako nepostradatelný kamínek pestré mozaiky, např. již zmiňované Planetárium. Vkročení do let osmedástých přineslo další hity jako Mýdlový princ, Chci Tě líbat, Mademoiselle Giselle nebo Na to mi nezbyl čas. V roce 1982 vzniklo dokonce i trojalbum Příběhy, písně a balady, které bylo ověnčeno zlatou deskou společnosti Supraphon.
Přelom 70. a 80. let lze označit za Neckářův umělecký vrchol. Jeho další alba již nebyla tak úspěšná a dodnes nejsou ve Vaškově diskografii příliš známá, viz. Atlantida 99 nebo Pod komandem lásky. Dovedl se však přerodit ve zpěváka písní hlubšího záběru a tím překonat bariéru, která mu jako stárnoucímu muži skoro neodvratně hrozila. Po roce 1989 a pádu železné opony založil se svým bratrem hudební vydavatelství Ne a Ne Records, které vydalo výběr Časy se mění a účinkovali na něm kromě Vaška i jiní čeští interpreti, kteří se skupinou Bacily za léta jejich existence zpívali. 90. léta nepřinesla již žádné nové Vaškovo profilové album, pouze výběry Jak ten čas letí a Zlatej Vašek a několik reedicí jeho starších alb. Došlo dokonce i ke znovu vzkřísení tria Golden Kids, i to však nemělo dlouhého trvání. Se vstupem do nového tisíciletí však přišel i Vaškův comeback. Jeho desky se úspěšné prodávaly a album Zlatej Vašek dostalo i zlatou desku. Koncertní haly byly vyprodané a publikum chtělo slyšet znovu Vaškovy velké hity, na které nikdy nezapomnělo. V listopadu 2002 však přišla nečekaná rána - Václav Neckář na pódiu při natáčení jednoho z TV pořadů zkolaboval. Měl mozkovou mrtvici a ležel v nemocnici. Řada jeho koncertů a vystoupení musela být odložena a Vašek musel zpívání přerušit. V roce 2004 se velkolepě vrátil před publikum vyprodané pražské Lucerny. Rok 2005 byl ve znamení vydání po 17 (!) letech nového řadového alba. Titulní písnička CD OČI KONÍ  se držela po 40 týdnů na vrcholu oficiální hitparády ČRO1- Radiožurnál. Václav Neckář v současné době opět na plno koncertuje. V prosinci 2005 uzavřel "Turné Oči koní 05" znovu před vyprodanou Lucernou. Na jaře 2006 Supraphon vydal exkluzivní 2CD s výběrem největších hitů jeho výjimečné, hvězdné dráhy. 

www.vaclavneckar.cz