V roce 1979-1980, tedy v době kdy v Evropě řádí ABBA, v Americe "Horečka sobotní noci" a v Československé socialistické republice komunismus, vzniká jedno z mnoha duet zpívajících "obyčejné písničky". Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský, alias Vřešťál & Sázavský. Dvojice vysokoškolských studentů si kupuje první dražší kytary za první našetřené peníze z brigády a zkouší první společné akordy. Netrvá to dlouho a dostavují se první úspěchy u slečen, u občasného publika a záhy i u odborníků.
Zatím vysokoškolačka Zuzana Navarová stále vystupuje s královehradeckou skupinou Výlety. Její osobitý výraz a především naprosto výjimečný hlas motá hlavu prvním posluchačům. Ani ona nesedí v koutě a v soutěži mladých zpěváků brzy vyhrává tranzistorové rádio. Vedle toho začíná hltat latinsko-americkou kulturu, trávit téměř veškerý volný čas s kubánskými studenty a dělat všechno pro to, aby byla vybrána na stáž do Havany. O existenci dua Vřešťál & Sázavský nemá ani ponětí. A o tom, že s nimi jednou vytvoří slavnou skupinu už vůbec ne. Až do jednoho osudového večírku.
K dosavadním dvěma kytarám a třem hlasům se přidává majitel orientálních - konkrétně lybijských - bubínků, vysokoškolský student Andrej Kolář. Společné písničky začínají mít později tolik obdivovanou výrazovou barevnost. Čtveřice sází nejen na svůj talent, ale také na uplatnění originálních nástrojů (řada jich má původ mimo české klimatické pásmo).
Začínají si říkat Nerez. První živé vystoupení před "opravdovým" publikem proběhlo na Portě v Plzni. To už se s Nerezem hraje na kontrabas Vladimír Vytiska. Dosud neznámý soubor se stává největším překvapením. Z finále si odnáší hlavní cenu. Na pražské Vokalíze získává Zuzana cenu za nejlepší vokální projev. Některé slavnější kolegyně jsou přistiženy, jak při jejím zpěvu natahují uši. Natáčejí se první studiové snímky. Studium na vysokých školách pokračuje. Ale už nejen ono.
Nerez se opět účastní nejvýznamnějších hudebních soutěžních přehlídek v zemi, Porty a Vokalízy. Hlavní ceny, které získává na obou, už překvapením nejsou. Druhý festival byl v tisku dokonce neoficiálně nazván "Vokalíza značky Nerez". První hit "Tisíc dnů mezi námi" přesahuje hranice folku, kam se mnozí pokoušejí Nerez zařadit, a dává tušit, že tahle kapela zdaleka nemá chuť jen na folkové festivaly. Kola se roztáčejí a studium na vysokých školách vrcholí.
Raketový start souboru vyvolává - jak bývá zvykem - různé reakce. Na jedné straně se protagonisté měně úspěšných skupin pokoušejí napodobit nenapodobitelné. Sypou rýži do prázdných plechovek od tenisáků, zčtyřnásobují svoje instrumentální vybavení, podomácku vyrábějí řadu cinkajících, vrzajících, bublajících, řehtajících a jiných hlasitých předmětů, pokoušejí proniknout do tajů hry na conga. Na straně druhé publikum na koncertech Nerezu tleská jako o život a domáhá se dalších a dalších přídavků. Tisk nezařaditelnou hudbu charakteristickou krystalickým zvukem u nás nevídaně barevným zpíváním označuje za "čarování", což vylučuje nutnost stylové specifikace. Soubor tráví víc hodin ve studiu. A někteří členové již také v pracovních procesu.
Odchází Andrej Kolář. Vznikají nové skladby, jejichž stylové začlenění je méně a méně jasné. Folk to není, rock to není, jazz to není, trochu samba, trochu reggae, trochu folklór... Lidem je to jedno a skupině rovněž. Problém mají pořadatelé velkých profilovaných festivalů. Nerez se hodí všude a přitom vlastně nepatří nikam. Na běžných koncertech je všechno obráceně. Publikum je tvořeno všemi generacemi posluchačů. Křehkost a průzračnost písniček proniká hluboko do citlivých duší, dvojice se chytají za ruce, někdy i ty, které nepřišly spolu, generace zmámeně splývají.
... A členové Nerezu přemýšlejí o prvním elpíčku.
V roce 1986 je první elpíčko je na světě! Dostalo název "Masopust". Příznivci skupiny již nemusejí žíznivě lovit v rádiových vlnách a nahrávat si necelé pasáže zamilovaných písní na magneťák. Vinylový kotouč se na gramofonu může otáčet od rána do večera. Kolik večerů při svíčkách pamatuje "Sambu v dešti", kolik citově rozervaných branců si cestou na vlak broukalo "Javor", kolik pocitů dovedou evokovat "Kočky" a jak se žije "Do posledního dechu"! Každá skladba mění od posluchače k posluchači příběh. I to patři k Nerezu. Je vydáno společné EP s přáteli muzikanty Karlem Plíhalem a Slávkem Janouškem
"Imaginární hospoda". Členové Nerezu až dosud zařazeni v pracovním procesu tento opouštějí - Zuzanu, Zdeňka a Víta vítá další škola. Zdeněk Vřešťál vydává vlastní autorské EP "Písničky ze šuplíků". Místo do zaměstnání docházejí Zuzana, Vít a Zdeněk znovu pilně do školy - od konce minulého roku jsou jedněmi z prvních posluchačů nově otevřeného dálkového oboru pražské Statní konzervatoře zaměřeného na populární hudbu.
Po promocích se připravují na druhou - a Zdeněk dokonce na třetí - maturitu ve svém životě.
A chystá se....další album "Na vařený nudli". Je zdařilým pokusem o tvarově sevřenou kompozici. Podepisuje se na ní i nástrojové obsazení, v němž větší slovo dostávají saxofony Václava Bratrycha, hudebníka, který se po vydání alba stává právoplatným členem Nerezu. Téměř stejnou pozornost jako nahrávky přitahuje obal alba. Vyřádil se na něm dvorní výtvarník Nerezu Michal Cihlář. A tak zde vnímavé oko nachází mnoho užitečných informací - jak členové skupiny vypadali v kojeneckém a raně pubertálním věku, čí fotografie sbírají, jaká obrazová podobenství jsou jim vlastní a kudy se ubírali peripetie jejich osobností.
Přicházejí dobré zprávy - především pro Zuzanu. Nerez je delegován v rámci kulturní reprezentace Československa na festival přátelství na Kubě. Soubor prožívá dva horké týdny přímo u pramene kultury, která svými vlivy zasáhla celý svět. A nemohla se tudíž vyhnout ani Nerezu. Po návratu Zuzana a Vít píší hudbu k animovanému filmu Michaely Pavlátové "Křížovka". Zdeněk produkuje "LP na EP" "Drobné skladby mistrů" aneb dvanáct miniatur dvanácti předních písničkářů.
Událostí předprázdninové Prahy se stává týdenní festiválek pod názvem "Stará láska NEREZ a Vy". Nerez si podává mikrofon se známými osobnostmi spřízněných uměleckých žánrů. Staroměstské náměstí v tu dobu zažívá raritu. Jeden lidský hrozen "visí" pod Orlojem (turisté), druhý na začátku Pařížské ulice před vchodem do inkriminovaného dějiště festivalu (fanoušci a kamarádi). Královohradecké divadlo letos uvádí hru "Anděl se vrací do Babylónu" s hudbou Zuzany a Víta. Koncem roku odjíždí celý soubor na pozvání do Španělska. Je to krátce před vypuknutím listopadového vření v Praze. O dramatických změnách v rodné zemi se posléze dovídají ze španělských médií. Domů se vracejí do jiné reality. A vracejí se rádi.
Vychází třetí LP. Název dostává po velkém hitu "Ke zdi". V deseti písních nabízí nový rozměr hudby zvané "Nerez". Pořádá se týdenní maratónek pod stejným názvem jako loni , oslavující tentokrát desetileté výročí existence souboru. Ten se rozrůstá o dvě hbité ruce a spoustu bicích nástrojů, jejichž majitelem je perkusista Pavel Plánka. Nerez na pódiu houstne, zvuk kapely rovněž. Znásobené perkuse a zelektrizované nástroje propůjčují starým peckám rockový kabát. Tři zakládající členové cítí potřebu opět cosi založit. Povedlo se. Vzniká konsorcium "Nerez a Vy", které...vydává kazetu "Co se nevešlo...", na kterou se vešlo, co se nevešlo. Čili nahrávky, které dosud nepřineslo žádné LP, navíc v "live" verzích. Zuzana získává prestižní ocenění Českého hudebního fondu "Nejlepší libretistka roku 1990", zároveň je nominována na ocenění "Nejlepší zpěvačka roku 1990", které každoročně uděluje časopis Melodie. Ze souboru odchází Vladimír Vytiska - nahrazuje jej nový basista Františk Raba. Nerez absolvuje úspěšná vystoupení v zahraničí. Další animovaný film Michaely Pavlátové "Řeči, řeči, řeči" opět s hudbou Zuzany a Víta sklízí vysoká ohodnocení na zahraničních festivalech, a je dokonce ve své kategorii nominován na Oscara. Mezitím zmíněná autorská dvojice dokončuje dosud vrcholné dílo své týmové práce: hudbu k představení "Sevillský svůdce aneb Kamenný host", které v červnu uvádí v premiéře Národní divadlo.
Celkový počet prodaných desek souboru, který neměl nikdy v úmyslu promlouvat k masám a nebo se zaprodat líbivosti za každou cenu, překročil číslici 100 000. V létě přichází Zuzana se sólovým projektem - albem téměř výhradně kubánských písní, nazvaným "Caribe". Caribe je logickým vyústěním ohlasu, jež měly kubánské písně v jejím podání na koncertech Nerezu. Potvrdilo se, že česká citovost má k té subtropické velmi blízko, ačkoli se neprojevuje tak tělesně.
Mezitím jádro Nerezu hledá vyjádření pro svou další uměleckou cestu. Vítězí chuť se vrátit ke komornějšímu obsazení - tak jako na začátku. V této sestavě Nerez odjíždí opět do Španělska. Po návratu začíná pracovat na novém koncertním programu. Zuzana a Vít dokončují společně s Janem Nedvědem album "Morytáty a balady" zpracovávající lidový repertoár ne zrovna veselého charakteru. Iniciativa přišla od dramaturga Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů Vlastimila Pešky, který tato krvavá vyprávění opatřil pozoruhodnou hudbou. Před vánocemi zní Zuzanin hlas vedle jiných známých hlasů na společné nahrávce s Kontrabandem M. Svobody "Vánoční písně a koledy".
A ještě jednou Zuzana: začátkem roku je hudební kritikou navržená na cenu Gramy 92 v kategorii zpěvaček. Souběžně Zuzana pokračuje v samostatném koncertování s příležitostnou formací Caribe Jazz Quintet v jazzových klubech. A pozor! Nerez poprvé na cédéčku. Záznam živého vystoupení pod názvem "Stará láska NEREZ a Vy" se křtil v Malostranské besedě, a týden na to oslavoval vůbec prvním samostatným koncertem Nerezu v pražské Lucerně. Komu s kapely by se o tom před lety na večírku zdálo" Vydání CD provází mega-hit "Já s tebou žít nebudu" s romským tématem v refrénu. Píseň zní dennodenně z éteru a za pár dní si ji notuje kdekdo. Tím však rok nekončí. Pod stromeček skupina naděluje další CD "Nerez v Betlémě". Dosud málo známé i zcela neznámé koledy sesbírali a upravili Zuzana s Vítem z původních českých, moravských a slezských pramenů. Na natáčení si kapela zve řadu hostů., od členů České filharmonie, přes výtvarnici hrající na dudy, citeristu z Karlova mostu, harfenistku z Národního divadla, kolumbijského písničkáře až k samotným šéfům vydavatelství Monitor Records. Koncem listopadu se vyjíždí na "betlémský" koncertní maratón, který potrvá až do konce roku.
Zdeněk připravuje první sólové album "Čím dál víc Vřešťál" s nášupem své autorské tvorby.
Nerez mezitím chystá další bombu. Zve ke spolupráci skupinu špičkových instrumentalistů a připravuje s nimi společné turné. Vše má vyvrcholit další Lucernou. A taky že ano. Nezapomenutelný zážitek pro všechny. Písničky z repertoáru Nerezu přicházejí zazpívat současné hvězdy české pop-music. A jako časovaná nálož působí společné vystoupení Nerezu s romskou zpěvačkou Věrou Bílou.
Není pochyb o tom, že Nerez už patří k českým hudebním legendám. Jakými kvalitami soubor disponuje ostatně potvrdilo zredukování kapely na tři zakládající členy. Je až neuvěřitelné, kolik zvukové hutnosti a barevnosti "zmůžou" tři hlasy, dvě kytary střídavě baskytara nebo housle a miniaturní perkuse, které si Zuzana nosí na pódium v kapse.
Přestože nenasytnost příznivců trvá a zájem pořadatelů o další koncerty neopadá, dochází v Nerezu v roce 1995 k dohodě o dočasném útlumu společné práce. Jednotliví členové se vydávají vlastní cestou. Ale i jejich samostatné projekty - tentokrát převážně producentské - rostou jako houby po dešti. Zuzana se stává součástí nové formace Tres a posléze ceněné KOA. Pódium ale neopouští ani Vít a Zdeněk, kteří vystupují se skupinou nazvanou příznačně NEŘEŽ.
Posluchačům se však po Nerezu stýská. Mnozí z nich už gramofon odnesli do bazaru a tím se připravili i o možnost poslouchat nerezovskou "klasiku" z gramofonových desek.
Supraphon naštěstí přinesl nyní digitalizovanou reedici všech nahrávek Nerezu na dvou CD doplněnou o unikátní DVD, kde jsou sesbírány televizní vystoupení z archivu České televize. Tento komplet dostal název NEREZ …A BASTAFIDLI! A byl vydán na jaře roku 2007.
http://www.nerez.sk/