Po ukončení základního vzdělání prošel řadou příležitostných zaměstnání a od roku 1968 působil ve svobodném povolání jako zpěvák folkových písní. Byl členem sdružení Šafrán. Brzo si vypracoval osobitý písničkářský styl, postavený na rozložených akordech kytary, a úporném, spíše vykřičeném a vyšeptaném než vyzpívaném textu, především však na existenciálním pohledu zdola. Třešňákovo vnímání skutečnosti zřetelně ovlivnila Skupina 42, jeho poezie je sociálně soucitná, nazíraná od společenského dna, okouzlená lhotákovskou poezií periferie. Je třeba připomenout, že ve svých písních zpracovával tematiku tehdejší oficiální kulturní politikou nadevše žádanou, tematiku dělnickou, jenže ji zpracovával po svém - jako Bohumil Hrabal ve svých prózách (s nímž ho ostatně pojilo hluboké osobní přátelství) nebo jako Josef Čapek ve svých obrazech. Již o jeho prvním albu Zeměměřič Jiří Černý napsal, že je nezařaditelné, osobité a že po Krylově Bratříčkovi a Mertových Baladách z Prahy znamená třetí výrazný mezník české folkové písně.
Ve vztahu k oficiálnímu režimu byl Vlastimil Třešňák nesmlouvavý a přímočarý. Neměl Krylovu proslulost ani Mertův intelektuální nadhled, nedokázal kličkovat na pomezí ještě povoleného, takže jeho bezprostřednost proletáře z Karlína byla nutně konfliktní. Po roce 1974 mu byla zakázána jakákoliv veřejná činnost (mimo jiné se angažoval v bytovém divadle Vlasty Chramostové a podepsal Chartu 77). Opět byl nucen střídat nejrůznější zaměstnání. Po výsleších u StB a normalizačních represích odešel do emigrace do Švédska (1982), později se přestěhoval do Německa. Po roce 1995 žije převážně v České republice.
Třešňák se vždy pohyboval spíše v okruhu undergroundu. Melodie jeho písní i kytarový doprovod jsou maximálně jednoduché, což vnímatelům umožňuje koncentrovat se na text. Jeho zpěvácká interpretace je v českém folku patrně nejexpresivnější, vždy emocionální a tím pro posluchače sugestivní. Od 70. let též pravidelně spolupracuje s různými cikánskými hudebníky, především s muzikantskou rodinou Kormanů. V 70. a 80. letech byla jeho tvorba normotvorná a písně z LP Zeměměřič a Koh-i-noor zůstávají v českém folku nepřehlédnutelnou hodnotou. V roce 2005 dokázal na své úspěchy navázat pozoruhodným a oceňovaným albem Inventura.
V roce 2007 vydal u společnosti Supraphon Music album Skopolamin.
http://www.tresnak.cz/