V roce 1927 začala pražská firma Gustava Sušického, zabývající se prodejem elektrických přístrojů, radiopřijímačů a optických přístrojů, nabízet také gramofony pod značkou Avuston, které vyráběla tehdy ještě málo známá firma jménem Ultraphon z Amsterodamu. V roce 1929 bylo berlínskou pobočkou Ultraphonu nabídnuto firmě Gustava Sušického výhradní zastoupení na prodej gramodesek, jejichž výroba se plánovala. Za tím účelem vznikla společnost Ravitas. Desky byly původně do českých prodejen dováženy z Berlína a měly mezinárodní repertoár. České nahrávky se objevily až později.

Začala v Československu působit společnost Ravitas, která vydává pod značkou Ultraphon nejen nahrávky mateřské společnosti Deutsche Ultraphon AG, ale téměř od počátku své existence z velké části také původní české nahrávky. Hlavními podílníky a manažery společnosti Ravitas byli František a Jan Valentini. Na domácím trhu působily tehdy i další společnosti jako Parlophon, Odeon, ale dlouho v konkurenci neobstály. Udržely se pouze The Gramophon Company s labely Columbia a His Master's Voice.

První gramodesky značky Ultraphon s českým repertoárem se objevily na konci roku 1929. Byly natáčené pražskými populárními umělci v berlínském nahrávacím studiu této původně holandské firmy za doprovodu studiového tanečního orchestru, složeného z muzikantů z celé Evropy (i několika amerických sólistů), který dirigoval F. A. Tichý. Vzhledem k tomu, že první české snímky uvítalo obecenstvo celkem příznivě, další nahrávky již byly pořizovány dojíždějícími německými techniky na mobilním nahrávacím zařízení v Praze v nahrávacím studiu v Národním domě na Vinohradech, zapůjčovaným gramofonovou firmou Odeon. Zároveň přistoupil český licenční uživatel značky Ultraphon, kterým byla obchodní společnost elektrickými, optickými a akustickými přístroji Ravitas, urychleně k výstavbě vlastní lisovny a nahrávacího studia v pronajatém objektu v Praze -Holešovicích. První nahrávání zde proběhlo asi v srpnu či září roku 1931.

Vydává u Ultraphonu první gramofonovou desku se Spejblem a Hurvínkem profesor Josef Skupa, který přešel od nahrávací společnosti HMV. Skupa ji realizoval v nahrávacím studiu v Berlíně. Nahrávky Josefa Skupy ze třicátých až padesátých let minulého století vydal Supraphon pod názvem Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy v kompletu pěti CD znovu v roce 2007.

Pro Ultraphon nahrává R. A. Dvorský se svými Melody Boys slavnou písničku Karla Vacka Cikánka. Právě od roku 1932 začal jako firemní orchestr Ultraphonu R. A. Dvorský se svými Melody Boys bezkonkurenčně vládnout gramofonové produkci na československém trhu – natočil mnoho desítek dobových šlágrů českých a německých autorů, často ve verzích zpívaných jak česky, tak německy. Obrovský úspěch ultraphonské verze Cikánky definitivně odpomohl společnosti Ravitas od dluhů, které jí vznikly v roce 1931. Tehdy převzala veškerý majetek německého Ultraphonu v ČSR v ceně 1 milionu Kč a tuto částku musela splácet původnímu holandskému majiteli této značky.

Vyšlo první číslo firemního časopisu s názvem Revue Ultraphonu. Měl rozsah 24 stran propagačních textů, firemních anoncí a rozhovorů s různými interprety, kteří nahrávali pro Ultraphon. Dočkal se ale pouhých čtyř čísel, než v létě roku 1933 zanikl.

Ultraphon vydává album zpěváka Oldřicha Kováře, který od roku 1931 působil v původní šestičlenné sestavě trampské skupiny Settleři, se kterými vystupoval v operetách v různých pražských hudebních divadlech a také ve filmu. Na popud Václava Talicha v roce 1938 odešel do Národního divadla a své působení v oblasti populární hudby omezil. K jeho největším hitům patřily písničky: Láska brány otevírá, Nejkrásnější hvězdy hoří nad splitem, Kosí fox.

Ultraphon vydává šelakovou desku s foxtrotem Jaroslava Ježka ze hry Těžká Barbora, kterou V+W nazvali David a Goliáš. Voskovec a Werich skladbu natočili za doprovodu Ježkova Swing bandu v tehdy nejmodernějším českém nahrávacím studiu Na Rokosce.

Nikdy se Smetanova Má vlast nehrála tak často jako za nacistické okupace. Zněla v Praze i v desítkách měst po celém protektorátu Čechy a Morava. Národní manifestace, které vyvolávala, brzy vedly k tomu, že se nesměla hrát jako celek (Tábor a Blaník nesměly znít vůbec). 11. a 12. února 1941 Česká filharmonie hostovala – na pokyn Josepha Goebbelse – v Berlíně a Drážďanech. Talich zařadil na program celou Mou vlast. Odvážný dramaturgický kousek prošel a po velkém úspěchu v lůně Říše bylo možné uvádět Smetanův cyklus i v protektorátu. Česká filharmonie se nevyhnula koncertům přímo pro vládnoucí režim: v březnu 1942 hrála Mou vlast pro Český národně socialistický svaz Vlajka, v dubnu 1944 koncertovala v rámci slavnosti k „55. narozeninám Vůdce Adolfa Hitlera“. V roce 1943 vznikla ve Studiu Domovina pro Estu nahrávka Mé vlasti v podání Orchestru Národního divadla v Praze s dirigentem Karlem Boleslavem Jirákem

Ve studiu Rokoska natočil pro Ultraphon jeden ze svých největších hitů „Jen pro ten dnešní den“ populární herec Oldřich Nový. V nahrávce ho doprovodil R. A. Dvorský a jeho taneční orchestr.

Ultraphon slaví velký komerční úspěch s deskou pro děti, kde herec Richard Antonín Strejka načetl knížku Ondřeje Sekory Ferda Mravenec. (R. A. Strejka v letech 1938 a 1939 stvořil tři titulní úlohy studentů, které mu přinesly nevídanou popularitu u mladých lidí: ve Fričových komediích Škola, základ života! (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1938) sehrál septimány Tondu Holouse a Antonína Peterku a v Cikánově snímku Příklady táhnou (1939) potrhlého studenta architektury Vaška.)

Na začátku května 1942 vyšly příkazy redukující program českého hudebního života. Obsahovaly 7 zcela a 66 částečně zakázaných autorů, k tomu 59 titulů hudebnin a 35 gramofonových desek. Z hudebního života byli zcela vyřazeni židé. Zákaz se týkal i árijců, jestliže použili textů židovských autorů. Z českých skladatelů byl zakázán například Bohuslav Martinů, Rudolf Friml a Jaroslav Ježek.

V lednu 1941 pokračuje exklusivní spolupráce Allanových sester s vydavatelstvím Ultraphon nahráním desky s nahrávkou slow-foxu „Růžová krinolína“, který složil František Svojík a otextoval Vladimír „Eddy“ Fořt. Allanovy sestry v populární písničce doprovodil Karel Vlach se svým orchestrem.

V říjnu 1943 ve studiu Domovina vzniká pro label Esta nahrávka Mé vlasti Bedřicha Smetany. Pod vedením dirigenta Karla Boleslava Jiráka ji nahrál Orchestr Národního divadla v Praze. Karel Boleslav Jirák byl nejen dirigent, ale i pedagog a hudební skladatel. Poté co byl v roce 1945 nařčen skupinou členů rozhlasového orchestru z asociálního a nečeského jednání, byl nucen místo dirigenta SOČRu opustit. Měl více času na komponování a tak napsal několik úspěšných děl. Rehabilitaci mu poskytlo až soudní řízení v roce 1947, ale ani to mu nepomohlo ke kvalifikované práci. To byl také nepochybně jeden z důvodů, proč přijal pozvání do Chicaga na letní hudební kursy na univerzitě a díky úspěchu a spokojenosti si svůj pobyt prodloužil. Nešťastným rokem se stal rok 1948, kdy se po únorovém puči začal dívat komunistický režim na Jiráka jako na nepřítele, což ještě oslabilo jeho už tak špatné postavení. Komunisté ho ihned zbavili členství Syndikátu československých skladatelů, jeho hudba nesměla být prodávána ani hrána, odsoudili ho dokonce jako emigranta (i přesto že byla jeho cesta do USA legální) a byl zbaven svého nevelkého majetku. Karel Boleslav Jirák najednou neměl ve svém rodném Česku téměř nic. Z jeho zoufání ho zachránila až Rooseveltova univerzita, která mu ihned poskytla profesorské místo. Jirák jako skvělý skladatel a pedagog, odborník na analýzu hudby všech stylů i zkušený dirigent vyučil za svůj pobyt v USA několik desítek skvělých osobností. Zatímco v USA byl velkým oblíbencem, zde byl až do roku 1968, kdy nastala změna politického klimatu vládou nenáviděn a zapírán. Téhož roku se znovu stal čestným členem Svazu československých skladatelů a jeho příjezd do Prahy po celých jednadvaceti letech vynuceného života mimo vlast byl Jirákovým triumfem a příslibem, že jeho hudba v domácím prostřední opět zaujme místo, jež jí náleží. Za svůj pobyt v USA napsal Jirák celkem 34 prestižních děl, mezi nimi dvě symfonie, Rekviem, řadu komorních a orchestrálních skladeb i písní na slova českých básníků. Zemřel 30. ledna 1972 v Chicagu v Illinois.

V prosinci roku 1945 ve studiu Rokoska Jan Werich nahrává za doprovodu varhan a kytary pro album Ultraphonu traditional „Casey Jones“, který sám otextoval a nazval „Strojvůdce Příhoda“.

V květnu roku 1946 ve studiu Rokoska nahrála Jiřina Salačová s Orchestrem Karla Vlacha hit „Říkej mi to prosím potichoučku“. Jiřina Salačová pro Ultraphon nahrála 250 různých písniček. Patřila mezi klasické zpěvačky swingové éry české populární hudby.

Ve Studiu Rokoska nahrává 23. dubna 1948 Rudolf Cortés se Soňou Červenou a Orchestrem Karla Vlacha píseň „S čertem si hrát (Old Devil Moon)“ amerického skladatele Burtona Lanea. Slavný song českým textem opatřili Voskovec s Werichem.

Ultraphon zaregistroval značku Supraphon již v roce 1932 (label pro elektrické gramofony a později i gramofonové desky určené na export), ale slavné logo lva s lyrou stvořil grafik Václav Zajíček až v roce 1949, kdy se zúčastnil soutěže, kterou vypsal 8. února národní podnik Gramofonové závody v Praze. V podmínkách mimo jiné stálo, že návrhy musí obsahovat slovo Supraphon a vystihovat, že jde o gramofonové desky Československého původu. Čtyřiadvacetiletý grafik Zajíček poslal osm návrhů pod heslem „Václav Ludvík“. A jeden z nich zvítězil. Zajíček byl dlouholetým předsedou Aktivu památkové péče a ochrany přírody v Hodkovicích nad Mohelkou. Zemřel v dubnu 1989.

V květnu roku 1949 v nahrávacím studiu Československého rozhlasu vznikla pro Supraphon nahrávka opery Bedřicha Smetany Libuše se slavnou Marií Podvalovou v titulní roli. Jednalo se o pěvkyni s fenomenálním hlasovým projevem, který se skvěle hodil pro náročné dramatické role, její krásný hlas se v jejím případě vzácně snoubil s výrazným hereckým nadáním a velice působivým osobním zjevem. Marie Podvalová pro Supraphon natočila přes stovku snímků, které dodnes patří do zlatého fondu vydavatelství.

Supraphon v červenci 1950 pořizuje ve studiu Domovina proslulou nahrávku Slovanských tanců Antonína Dvořáka s Českou filharmonií řízenou dirigentem Václavem Talichem.

Od roku 1951 začíná pracovat v Supraphonu Jiří Vinařický, který zastával významné postavení v oblasti mezinárodních kontaktů. Dokázal navzdory složité politické situaci a cenzuře domluvit spolupráci s významnými západními vydavatelstvími – např. s Polygramem nebo EMI. Svými manažerskými schopnostmi pomohl k zahraniční kariéře například Karlu Gottovi a Heleně Vondráčkové. V Supraphonu aktivně působil až do poloviny osmdesátých let. Zemřel v roce 1999 v jednaos­mdesáti letech. Poznáte někdo pana Vinařického na tomto snímku z porady vedení Supraphonu?

Na začátku padesátých let se v Československu do prodeje dostaly první nerozbitné dlouhohrající desky, dnes známé ještě pod titulem LP – elpíčka. Výrobu realizovala továrna v Loděnicích. Elpíčka neměla zpočátku dobrou kvalitu, ale postupně se podařilo Supraphonu výrobu zorganizovat tak, že československá produkce byla schopna vstoupit úspěšně na zahraniční trhy.

Ve studiu Lucerna vzniká v lednu 1952 v interpretaci Jana Wericha nahrávka pohádky Josefa Štefana Kubína Dva zámky. Ve stejném roce (v dubnu) Werich ještě natočil Kubínovu pohádku Horká jehla. Supraphon oba snímky vydal před Vánoci 1952 na SP desce.

V nahrávacím studiu v Karlíně v červnu 1952 vznikla pro Supraphon nahrávka pochodu ze hry V+W „Balada z hadrů“ – „Hej, pane králi!“, kterou nazpíval Jan Werich za doprovodu Orchestru Divadla hlavního města Prahy v Karlíně řízeného Karlem Vlachem. Písnička vyšla na albu „Zpívá Jan Werich“, které v následujících letech vyšlo v několika podobách a dodnes patří k nejprodávanějším nahrávkám Supraphonu.

V roce 1953 začala vysílat Československá televize. Supraphon s ČST od padesátých až do konce osmdesátých let velmi často spolupracoval na vzniku hudebních pořadů, ale také na realizaci některých nahrávek určených pouze pro gramodesky Supraphonu, které vznikaly ve specializovaných zvukových studiích ČST. Supraphon pro pořady ČST poskytoval playback, který se od šedesátých let hojně využíval v pořadech s populární hudbou. V průběhu let vzniklo i několik pořadů, které jméno Supraphonu měly přímo ve svém názvu (např. Album Supraphonu) anebo se i realizovaly koprodukce pro televizní ztvárnění oper a operet na nahrávky Supraphonu (např. Prodaná nevěsta, Rusalka, Netopýr). V šedesátých letech se díky ČST zrodily i první videoklipy (např. v režii Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka), které obrazově ztvárňovaly písničky, jejž vycházely na deskách Supraphonu.

Druhý květnový den roku 1954 v nahrávacím studiu Domovina natočil Rudolf Cortés jazzový standard George Gershwina s českým textem Vladimíra Dvořáka „Vzpomínky mi zůstanou“. Písnička v doprovodu Orchestru Karla Vlacha se stala v následujících letech velice populární a pojmenovala i zpěvákův vzpomínkový sampler, který vyšel v roce 1988 na LP Supraphonu. V roce 2009 bylo album převedeno i do digitální podoby.

V roce 1955 na festivalu Pražské jaro vystoupil tehdy osmadvacetiletý violoncellista Mstislav Rostropovič, který zahrál slavné Bachovy suity. Vznikla vzácná živá nahrávka jeho mladistvého podání, protože když již věhlasný Rostropovič ve Francii roku 1991 suity nahrál studiově, bylo mu 64 let.

V dubnu 1956 ve studiu Domovina vznikla nahrávka písničky „Lavička v jasmínu“, kterou natočil Karel Vlach se svým orchestrem a zpěvačkou Věrou Rackovou. Supraphon snímek vydal na desce o rok později. „Lavička v Jasmínu“ byla největším hitem Věry Rackové, která v 50. letech se zapsala zejména do povědomí posluchačů Českého rozhlasu v Brně.

Ke konci roku 1956 v nahrávacím studiu Supraphonu na Strahově nahrála svůj první singl brněnská zpěvačka Jarmila Veselá. Šlo o písničku „Harfy v nebi“, kterou kompletně složil Josef Kainar.

Od února 1957 Spejbl a Hurvínek hlasem Miloše Kirschnera poprvé promlouvají z gramofonové desky v nahrávce podle textu Josefa Barchánka: „Spejbl básníkem“.

V roce 1958 vzniklo vydavatelství Panton, které samostatně existovalo do roku 1996. Oficiální název: „Panton, nakladatelství Svazu československých skladatelů“. V šedesátých a sedmdesátých letech Panton vydával pouze hudebniny a knihy o hudbě. V roce 1967 rozšířil svou činnost o vydávání gramofonových desek a později dalších nosičů zvuku… Panton vydal například legendární LP desku Karla Kryla „Bratříčku, zavírej vrátka“; nahrávky sourozenců Hany a Petra Ulrychových se skupinou Atlantis, dua Marthy a Teny Elefteriadu se skupinou Aleše Sigmunda, skupin Greenhorns (resp. Zelenáči) a Plavci (resp. Rangers), první snímky zpěváků Věry Špinarové, Karla Černocha, Pavla Nováka, Ladislava Vodičky, Evy Olmerové, Hany Hegerové, Laďky Kozderkové, skupin Kamarádi táborových ohňů, C & K Vocal, Mustangové, Metronom, George and Beatovens, Krausberry, Abraxas, Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka a skupiny Shut Up Františka Ringo Čecha, také souborů JAZZ Q Martina Kratochvíla, SHQ Karla Velebného, instrumentalistů Luboše Andršta, Emila Viklického, Michala Pavlíčka, Michala Kocába a mnoha dalších… Po roce 1989 se Panton dostal do obtížné finanční situace. V roce 1996 byl privatizován a předán pod egidu firmy Bonton, která jej přiřadila ke svému vydavatelství Bonton Music. Od roku 1998 se Bonton rozhodl přesunout archiv nahrávek Pantonu do společnosti Supraphon Music, a. s., který vlastnil od roku 1993.

V únoru 1958 ve studiu Supraphonu na Strahově vzniká první nahrávka zpěváka Jiřího Poppera. Šlo o písničku Miroslava Zikána „Babatschi“, ve které ho doprovodil Jiří Procházka se svým orchestrem. Na vrcholu své slávy byl Jiří Popper v 50. a 60. letech minulého století. Mezi jeho hity patřily písně Marina, Čas je běžec dlouhým krokem či Bílou tmou. Z povědomí českého publika se nuceně vytratil po své emigraci v roce 1968.

V září 1958 vzniká ve studiu v Rudolfinu nahrávka jedné ze skoro šedesáti písniček, které za šestileté období spolupráce pořídil Orchestr Gustava Broma s anglickou zpěvačkou Gery Scott… díky úspěchům počátkem padesátých let se Orchestru Gustava Broma podařilo prolomit železnou oponu alespoň tím, že mohl odjet do sousední NDR na Lipský veletrh. Ve zdí tenkrát ještě neobestavěném západním Berlíně se Gustav Brom setkal se sympatickou Angličankou Gery Scott, a protože si hudebně konvenovali, nahráli na jaře 1957 první společnou desku pro tamní Amigu. Krátce nato pak přijela Gery Scott i do Československa na sérii prvních zdejších koncertů a průběžně vznikaly i studiové nahrávky Gery Scott s Orchestrem Gustava Broma, ale také s Orchestrem Karla Vlacha a Orchestrem Dalibora Brázdy. Supraphon vydal v roce 1959 LP desku s výmluvným názvem Anglicky zpívá Gery Scott.

V březnu 1959 Supraphon poprvé získal slavnou francouzskou cenu Grand Prix du Disque de l’Académie Charles Cros. Za nahrávku opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky s orchestrem Národního divadla v Praze vedeného Václavem Neumannem a se sólisty – například: Rudolfem Asmusem, Květou Belanovou, Antonínem Votavou, Libuší Domanínskou, Helenou Tattermuschovou ad. Grand Prix du Disque de l’Académie Charles Cros je prestižní hudební ocenění, které každoročně od roku 1948 uděluje francouzská Akademie Charles Cros za vynikající nahrávky hudebních skladeb jak po stránce umělecké, tak technické. L’Académie Charles Cros je společnost, založená v roce 1947 skupinou muzikologů, hudebních kritiků a nahrávacích specialistů. Asociace přijala název podle francouzského básníka a vynálezce v oblasti nahrávací techniky Charlese Crose (1842–1888). V oblasti vážné hudby se díky vysoké úrovni práce akademie stala Grand Prix du Disque de l’Académie Charles Cros prakticky nejprestižnější cenou tohoto typu. Supraphonská produkce patří v tomto směru k velmi úspěšným. Nahrávky Supraphonu získaly tuto cenu v následujících letech ještě sedmnáctkrát – naposledy v roce 2006 za komplet 42 disků Karel Ančerl Gold Edition.

Ve studiu Domovina vzniká 21. ledna 1960 nahrávka písničky autorské dvojice Jiří Šlitr & Jiří Suchý „Včera neděle byla“ nazpívaná Pavlínou Filipovskou za doprovodu Orchestru divadla Semafor řízeného Ferdinandem Havlíkem. Tato píseň se stala druhým nejprodávanějším singlem v historii Supraphonu – hned za SP deskou s písničkou Holky z naší školky nazpívanou v roce 1982 duem Petr Kotvald a Stanislav Hložek.

Ve studiu Domovina v červnu roku 1960 nahrává ve své vrcholné formě proslulé Smetanovo kvarteto. Pro tehdy připravované profilové LP si členové kvarteta: Jiří Novák, Lubomír Kostecký, Antonín Kohout a Milan Škampa vybrali skladbu Franze Schuberta. Hovoří-li se s úctou o „české kvartetní škole“, nepochybně na prvním místě je Smetanovo kvarteto, jehož schopnosti, umělecké renomé a v neposlední řadě i libůstky (ve své době šokující hra zpaměti; od roku 1949, celkem 40 skladeb!) tento soubor proslavily po celém světě. Soubor založený v roce 1945 a činnost ukončivší v roce 1989 vystoupil na více než 4000 koncertech.

V roce 1963 Supraphon získává za komplet nahrávek na LP „Československý jazz 1960“ v Německé spolkové republice cenu „Deutsche Jazz Föderation“. Jde o průřez jazzovou produkcí československých sólistů a souborů: jsou zde nahrávky orchestrů Karla Vlacha, Karla Krautgartnera, Gustava Broma, TOČR a skupiny Ferdinanda Havlíka, Zdeňka Pulce, Milana Pilara.

V dubnu 1961 Milan Chladil nahrává s Orchestrem Karla Vlacha pro singl z ediční řady „Zpěváci Supraphonu“ písničku, „Ať hudba dále zní“ – jde o českou verzi hitu „I Could Have Danced All Night“, kterou složil Frederick Loewe. Chladil v té době již pět let úspěšně spolupracoval s Karlem Vlachem a patřil k nejoblíbenějším zpěvákům tanečních písní. V roce 1962, kdy byla poprvé vyhlášena anketa Zlatý slavík se umístil na pátém místě hned za Evou Pilarovou a Jiřím Suchým. Jeho dlouholetá pěvecká partnerka získala v roce 1961 dokonce stříbrného slavíka.

Rozvoj gramoprůmyslu přinesl speciality v podobě záznamu do různých materiálů. Písničky se lisovaly do pohlednic i na PVC folie, jež byly většinou přikládány jako přílohy k časopisům. Například v Anglii hudební časopis POP na fóliích uváděl ukázky nových desek nebo rozhovory s hudebníky a zpěváky. Supraphon nezůstal stranou a vyrobil několik sad pohlednic, které obsahovaly zvukový záznam. Prodával je i se speciální obálkou opatřenou svým logem – symbol lva s lyrou. Zvukové folie se objevily i u časopisů „Ahoj na sobotu“ nebo „ABC“.

V prosinci roku 1962 ve Studiu na Strahově nahrává svoji první písničku zpěvačka Helena Blehárová v doprovodu Orchestru Gustava Broma. Jde o skladbu Saši Grossmanna a Miroslava Zikána „Dvojčata“. Supraphon ji na SP desce vydá v roce 1963. Následující rok se Helena Blehárová probojuje do první desítky nejoblíbenějších zpěvaček v anketě Zlatý slavík.

Na začátku roku 1963 v Rudolfinu pro Supraphon vznikla nahrávka Mé vlasti Bedřicha Smetany s Českou filharmonií řízenou světově proslulým dirigentem Karlem Ančerlem.

Od konce května roku 1963 Jan Werich ve studiu Lucerna načítá pro Supraphon svůj cestopis „Italské prázdniny“, který vyšel koncem padesátých let knižně. Úspěšná nahrávka se dočkala několika reedic na LP, MC, CD a od roku 2005 je k dispozici i digitálně.

V září 1963 nahrál Pavel Sedláček písničku Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého „Život je pes“, kterou Supraphon vydal v roce 1964 na SP desce. Režisér Miloš Forman si písničku vybral do filmu „Černý Petr“.

Ve Studiu Strahov v únoru 1964 nahrála zpěvačka Judita Čeřovská českou verzi slavné písně Petera Seegera „Where Have All The Flowers Gone“, kterou svojí interpretací proslavila Marlene Dietrich. S českým textem Jiřiny Fikejzové dostala název „Řekni, kde ty kytky jsou“ a na desce Supraphonu poprvé vyšla v roce 1965. V dalších letech písničku nazpívala z českých zpěvaček také Marie Rottrová a Marta Kubišová. Působivý song „oživil“ v roce 2001 režisér Filip Renč, který ji zařadil do svého úspěšného filmového muzikálu „Rebelové“.

Koncem dubna 1964 ve studiu Strahov pro Supraphon nahrála jednu ze svých nejúspěšnějších písniček zpěvačka Judita Čeřovská. Jde o českou verzi písně „Dominique“ (Dominiku) belgické skladatelky, zpěvačky a řeholnice Jeanne-Paule Marie Deckersové. Světově proslavený hit s českým textem Jiřiny Fikejzové a s osobitým podáním Judity Čeřovské patří k nejprodávanějším SP deskám Supraphonu v roce 1965.

V roce 1964 vznikla v Olomouci skupina „The Teenagers“. Stylově se pohybovala někde na rozhraní mezi rock'n'rollem a jazzem – jejími tehdejšími vzory byli Bill Haley, Liitle Richard, The Animals, Manfred Mann apod. V průběhu vývoje však byla stále více ovlivňována anglickou rhythm-and-bluesovou školou, až se, v roce 1966, změnila ve skupinu zcela se orientující na British rhythm and blues. V té době také přijala název „The Bluesmen“. Skupina se zaměřila na tzv. „černé“ rhythm and blues a soul music. V roce 1966 podnikla skupina dvě zahraniční turné – po Polsku a NDR. Na 1. Čs. Jazz Universiádě (festivalu nejlepších studentských a vysokoškolských jazzových a beatových skupin), na jaře 1967, obsadili The Bluesmen 1. místo v kategorii beatových kapel a o rok později, při druhém ročníku, si tento úspěch zopakovali. Petr Fiedler si odtud navíc odnesl cenu poroty za nejlepší vokální projev celé Universiády. The Bluesmen stihli v září roku 1968 nahrát pro Panton EP desku, která zůstala v archivech jako důkaz, že i českou populární hudbou již v šedesátých letech prošel hudební žánr, který se dodnes těší zájmu posluchačů pod označením R&B.

Ve studiu na Strahově 17. června 1964 vzniká nahrávka písničky „Gina“, ke které si napsal hudbu a text zpěvák a herec Josef Zíma. Píseň se stala po sedmatřiceti letech od svého nahrání opět hitem, když ji režisér Filip Renč zařadí do filmového muzikálu „Rebelové“. V roce 1964 nahrál pro Supraphon Josef Zíma ještě několik úspěšných singlů, z nichž k nejúspěšnějším patřila i cover verze písně „Green Fields“ s českým textem Ivo Fischera. Za rok 1964 se umístil Josef Zíma na 3. místě ve Zlatém slavíku – hned za Karlem Gottem a Milanem Chladilem.

V prosinci roku 1964 se v Československém rozhlase zrodila legendární hitparáda manželů „Černých Dvanáct na houpačce“ (později „Čtrnáct na houpačce“). Z tohoto pořadu se stal fenomén 60. let, jehož hvězdné chvíle ukončil až zákaz v důsledku nastupující normalizace. Díky nasazování nových objevů na uvolněné příčky hitparády si posluchači rychle oblíbili dodnes známé songy. Za všechny uveďme tituly „Já budu chodit po špičkách“, „Vyznání, Depeše“, „Červená řeka“, „Hvězda na vrbě“. Zlomový okamžik pro tento hudební pořad přišel 30. 3. 1969, kdy manželé Černí nasadili do hitparády protiokupační píseň „Dobře míněná rada (Běž domů, Ivane)“, u které složil hudbu a text Jaromír Vomáčka, který ji navíc ještě nazpíval. Hned druhý den ráno se vedení Československého rozhodlo pořad „dočasně zastavit“. Už nikdy nebyl obnoven!

Supraphon od roku 1963 začal vydávat „Album Supraphonu“. Reprezentativní výběry největších hitů za uplynulý rok. Šlo o svérázný sestřih hitů, které na sebe navazovaly v nepřetržitém proudu, jenž byl časově omezen jednotlivými stranami vinylové desky. Vzhledem k roční výrobní lhůtě obalů se tyto oblíbené samplery dostávaly k posluchačům s velkým zpožděním. Přesto LP „Album Supraphonu“ (v pořadí označeném římskou číslicí) se dočkaly mnoha úspěšných pokračování, která mapovala písničkovou produkci Supraphonu až do osmdesátých let minulého století. Dnes se tyto kolekce těší velkému zájmu návštěvníků digitálního servisu Supraphonline.

V roce 1965 se ředitelem vydavatelství Panton stává Jan Matějček – hudební redaktor, překladatel a organizátor, který po sovětské okupaci Československa v roce 1968 emigruje do Německa a následně do Kanady. Po sametové revoluci, v devadesátých letech minulého století zorganizoval ve spolupráci se švýcarskou autorsko-právní organizací SUISA technickou pomoc české společnosti OSA. Několikrát přednášel na právnické fakultě Univerzity Karlovy o severoamerickém autorském právu. Stal se kanadským zástupcem nakladatelství Schott Music International. V letech 1999–2002 byl členem Umělecké rady Pražského jara. V roce 2002 byl také jmenován odborným poradcem Institutu Bohuslava Martinů pro Souborné vydání děl Bohuslava Martinů. V roce 1992 byl jmenován doživotním čestným členem Association of Canadian Orchestras, ve stejném roce byla založena každoročně udělovaná cena Jana Matějčka za nejúspěšnější dílo kanadského autora vážné hudby. V letech 1996 až 2009 se stala jeho dcera Jana Gondová ředitelkou vydavatelství Supraphon.

V květnu 1965 vychází pod výmluvným názvem „Zpívá Karel Gott“ první samostatná LP deska Karla Gotta. Obsahuje například písničky: „Angelina“, „Oči sněhem zaváté“, „Maria“, „Adresát neznámý“, „Jezebel“, „Ptačí nářečí“ nebo „Tam kde šumí proud“ ad.

Pražský koncert Louise Armstronga přišel v období jeho celosvětového comebacku, když i přes nástup skupin jako The Beatles a The Rolling Stones vedl v Americe hitparádu s písní „Hello Dolly“. V Praze populární „Satchmo“ pobyl celých deset dní a jeho průvodcem a tlumočníkem se tehdy stal hudební publicista Lubomír Dorůžka. Moderátory Armstrongova koncertu v Lucerně byli Jiří Suchý a Jiří Šlitr a akce se stala obrovskou společenskou událostí, kde nechyběly ani hvězdy tehdejší české populární hudby jako Karel Gott, Vlasta Průchová, Karel Vlach nebo Eva Pilarová. Supraphon vydal v roce 1971 se souhlasem CBS International singl nazvaný „Louis Armstrong v Praze“. Vydavatelství Panton ve spolupráci s Artií vydalo záznam koncertu na LP až v roce 1979.

V nahrávacím studiu na Strahově vzniká 23. listopadu 1965 nahrávka v podání pěveckého dua Milan Chladil & Yvetta Simonová „O nás dvou“. Hit Pavla Bayera s textem Vladimíra Dvořáka se stal pro Simonovou s Chladilem erbovní písní. Supraphon nahrávku vydal na stejnojmenné LP desce v roce 1966 a následně ještě mnohokrát v rámci řady kompilačních alb. Chladil se Simonovou tvořili duo rovných 28 let – od roku 1956, kdy přišel Chladil k Orchestru Karla Vlacha – až do jeho předčasné smrti v roce 1984 (zemřel 28. 6. v 53 letech). Album „O nás dvou“ získalo Zlatou desku Supraphonu.

V květnu 1966 pro Supraphon nahrávají Helena Vondráčková a Marta Kubišová s Tanečním orchestrem Čs. rozhlasu duet Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera „Oh, baby, baby“. S písničkou vystupují i v soutěži festivalu Bratislavská lyra, kde získávají stříbrnou Bratislavskou lyru. Duet se stane jedním z největších evergreenů šedesátých let.

V červnu roku 1966 přebírá Karel Gott svoji první Zlatou desku Supraphonu pro celkově nejúspěšnějšího interpreta vydavatelství.

Před koncem roku 1966 Supraphon vydal speciální album, které mapuje skladby nejlepších českých jazzmanů, s nimiž v té době spolupracoval. Ve výpravném albu „Československý Jazz 1966“ jsou prezentováni Karel Velebný, Jiří Mráz, Karel Růžička, Karel Krautgartner a Jaromír Hnilička.

V březnu 1967 vznikla ve studiu Dejvice titulní píseň prvního alba skupiny Olympic. LP desku „Želva“ vydal Supraphon začátkem roku 1968. V roce 2013 vyšla nahrávka opět na vinylové desce – po pětačtyřiceti letech od vydání a jako připomínka jednoho ze zásadních alb z historie českého bigbítu.

Na podzim roku 1967 vychází na značce Panton první LP (konkrétně nahrávka Niccolò Paganiniho “Koncert pro housle a orchestr”) tehdy sedmnáctiletého houslisty Václava Hudečka. Hudeček, jenž byl žákem světově proslulého houslisty Davida Oistr…

27. října 1967 nahrává Karel Černoch se skupinou Juventus písničku “Zrcadlo” – Černochovu vlastní skladbu s textem Pavla Žáka. Song je zařazen na Černochovo studiové album “Je to jasný”, které vydal Supraphon v roce 1968. “Zrcadlo” s velkým úspěchem nazpíval v roce 2000 zpěvák Petr Muk.

Mezi 20. a 22. prosincem 1967 proběhl v pražské Lucerně 1. Československý beatový festival. Bylo to vyvrcholení mnoha snah zoficiálnit naší rockovou scénu, zastřešit ji a ukázat to, co je z ní opravdu nejlepší. Svou roli tu sehrál i dobrý úmysl rock propagovat. Tajemník festivalu Miloslav Langer uvedl v Beat Festival Expressu, že tu mj. „vyvstala zákonitá nutnost nějakého podobného podniku, jakožto prostředku k uvedení naší beat music na širší platformu a její zařazení na právoplatné místo v kulturním životě; chceme ukázat, že není onou pouhou ´periferní záležitostí´, jak se ještě mnoho lidí mylně domnívá“. Věc se nakonec podařila, přičemž největší roli v tom, že festival vůbec proběhl, hrál hudební teoretik a publicista Jiří Chlíbec. Byl celkem uznávanou osobností, činnou i v mezinárodních hudebních organizacích (IFMC), stál u zrodu mnoha tuzemských festivalů, týkajících se třeba naprosto rozdílných druhů hudby (ČAJF Přerov, Mladá píseň Jihlava, Porta), spoluzaložil Federaci českých jazzklubů atd. Šel na to celkem chytře: protože bolševik miloval úřad a všechny záležitosti z něj řízené, Chlíbec tedy založil “beatový úřad”, tzv. Pop federaci, organizaci, řádně zapsanou a zaregistrovanou na příslušných místech. Dokonce i s vlastním razítkem. A jak byl v té době na něčem štempl, bylo to bráno jako oficiální a schválené. Chlíbec se poté spojil s mládežnickou organizací OV ČSM Praha 5 a dramaturgy z Music f Clubu a uspořádání festivalu nakonec prosadil. Na místě natáčel Supraphon, který záznam vydal na LP desce nazvané “Beat line”. Na samotných vystupujících kapelách i návštěvnících bylo vidět, že světu vládne móda hippies. Ostatně popisuje to ve svém mírně znevažujícím článku v Mladém světě i publicista Jaroslav Pacovský (1968): „Lucerna žila tři dny skutečně svérázným prostředím. Někteří muži měli květinové kalhoty, jiní květinové košile a byli i tací, kteří měli květiny ve vlasech. Jinak publikum se na festivalu chovalo uvolněně a k nějakým excesům prakticky nedošlo. Nejlepším okamžikem bylo závěrečné nedělní finále a noční beat-session, na kterém exceloval Apollobeat. Velkou cenu festivalu získal Soulmen, cenu pro nejlepšího zpěváka Michal Prokop (Framus Five), nejlepší zpěvačkou byla vyhlášena Hana Ulrychová (Bluesmen), zvláštní cenu za nejlepší text pak obdržela skupina Prúdy za písničku “Balada o smutnom Jánovi” a ceny Music f Clubu v kategoriích nejlepší česká, moravská a slovenská skupina obdržely kapely Rebels, Synkopy 61, Soulmen.

Werichova málo známá pohádka “O žlutém mužátku” byla zařazena do knížky Lincoln 1933, která vyšla v roce 1970 a – až na výjimky – se už ke čtenářům nedostala. Téměř celý náklad byl totiž zničen komunistickou cenzurou. Podobný osud potkal i zvukový záznam pohádky. Přestože ji autor načetl pro Supraphon už v roce 1968 (1. ledna ve studiu Lucerna), vyšla na CD až v roce 1999, kdy se na její interpretaci podílela Stella Zázvorková. Werichův přednes „Žlutého mužátka“ se dostal v premiéře k posluchačům na CD až v roce 2007.

V březnu roku 1968 vyšel u Supraphonu první singl, kde zní hlas Hany Zagorové. SP deska obsahuje píseň „Svatej kluk“ a na druhé straně singlu je píseň „Jsem bláhová“ v podání Marie Rottrové. V průběhu roku 1968 ještě Supraphon vydá tři samostatné SP desky Hany Zagorové, které obsahují písničky: „Prý jsem zhýralá“/ „Dinda“ – „Jsou v blátivý cestě koleje“ / „Cyganicha“ – „Poslední šantán“ / Obraz smutný slečny".

Rocková skupina Rebels vydala v roce 1968 své první album „Šípková Růženka“. Na 1. československém beatovém festivalu v témže roce kapela zvítězila v kategorii Objev roku. Na podzim 1968 odjeli Rebels na dlouhodobé turné po Západním Německu, Polsku a Rakousku. Skupina se začátkem roku 1970 rozpadla. Supraphon první reedici alba Šípková Růženka mohl uskutečnit až v roce 1990 po sametové revoluci, kdy jí vydal v edici Trezor. Jednorázového reunionu se kapela dočkala v roce 1991 v rámci série koncertů Comeback. K obnovení činnosti skupiny došlo v roce 1999, kdy kapela vydala nové eponymní album. Rebels následně koncertovali do roku 2007.

V září 1968 nahrává Marta Kubišová svoji „osudovou“ píseň „Modlitba pro Martu“. Písnička je zařazena na její první dlouhohrající desku „Songy a balady“, která vyšla v roce 1969 u Supraphonu. Album bylo nahráno v průběhu listopadu a prosince roku 1968 pod producentským vedením Bohuslava Ondráčka. Všechny písně jsou doprovázeny Orchestrem Golden Kids (dirigent Josef Vobruba) a některé písně jsou s vokály členů Golden Kids (H. Vondráčková a V. Neckář). Album bylo poprvé vydáno u Supraphonu v létě 1969 a záhy byl celý náklad rozprodán, z cenzurního důvodu byl dotisk z počátku roku 1970 pozměněn a písně „Modlitba“ a „Ne“ byly nahrazeny skladbami „Zlý dlouhý půst“ a „Kdo ti radu dá“. V reedici vyšla deska poprvé koncem roku 1989 v edici Trezor a roku 1996 v rámci pátého dílu Kolekce Marty Kubišové (Bonton Music). Roku 2000 se album „Songy a balady“ umístilo v anketě „Československá deska desek“ na skvělé 5. pozici!

„Od invaze vojsk Varšavské smlouvy uplynuly zrovna čtyři měsíce, Jan Palach měl před sebou necelý měsíc života, dětičky si okusovaly nehty nervozitou z toho, jak asi dopadne vánoční nadílka, obrozené občany začala zvolna pohlcovat plížící se normalizační nuda. Pražská Lucerna praskala 22. a 23. prosince 1968 ve švech, československý beatový národ si četl ve "svém“ cyklostylovaném manifestu: Chceme se uvolnit, smát. Chceme zapomenout na okolní svět, poněkud pochybně a mizerně zařízený, jevící se nám jako veskrze špatný se všemi válkami a politickými přehradami. Elektrickými a elektrizujícími fonetickými šoky boří pomyslné čáry státních hranic… Venku nás svět opět chytí za límec, svět všedních realit, velkých rozporů a malých nadějí. Sotva dýchatelný vzduch, výpary a potem davu zmáčené stěny Lucerny se opravdu alespoň na dva dny staly předobrazem onoho „veselého ghetta“, v němž pak československému rocku bylo žít, spíš živořit po celé dvě následující dekády…“ vzpomíná publicista Vojtěch Lindaur na průběh 2. československého beat-festivalu, který se navždy zapsal do historie. Supraphon vydal záznam na LP – a tak i po letech můžeme slyšet mladé talentované hudebníky: Samuels band s Petrem Kaplanem a Miki Volkem, Framus Five s Michalem Prokopem, Blues Five s Peterem Lipou, Apollo Beat s Viktorem Sodomou, Flamingo s Hanou Zagorovou a Petrem Němcem, Flamengo s Karlem Kahovcem. Album 2. československý beat-festival je cenným dokumentem, který na vinylové desce vydal Supraphon v roce 1969. V roce 2012 pak tuto vzácnou relikvii umístil na online servis Supraphonline.

V ostravském studiu Čs. rozhlasu v průběhu roku 1969 nahrává tehdy sedmnáctiletá Věra Špinarová. Jde o singl s českou předělávkou hitu “Surround Yourself With Sorrow”, který dostal díky textaři Vladimíru Čortovi název “Music-box”. Písnička vyšla ve stejném roce na singlu Pantonu.

25. 3. 1969 získává v Japonsku komplet Supraphonu – „Antologie autentických forem folklóru (český, moravský a slovenský autentický folklór)“ cenu Prize of The Art Festival Tokyo 1969.

V květnu 1969 ve studiu v Dejvicích nahrál pro singl Supraphonu Karel Černoch s Karlem Vlachem a jeho orchestrem „Píseň o mé zemi“, kterou složil spolu s Pavlem Žákem. Ve stejném roce na festivalu Bratislavská lyra za ni získal zlaté ocenění. Píseň však byla následně zakázána komunistickou cenzurou; byla považována za nevhodnou narážku na obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Karel Černoch musel ocenění a honorář vrátit.

V červnu 1969 ve studiu v Dejvicích natočil Petr Spálený titulní písničku svého druhého alba Zvon šílencův. Šlo o reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Album bylo následně komunistickou cenzurou zakázané a Supraphon jej nemohl reedovat.

Supraphon v září 1969 vydává v licenci album skupiny The Beatles! Šlo o kompilační album:„A Collection Of Beatles Oldies (But Goldies)“, kterou vydalo EMI už 10. prosince 1966. Jednalo se o první desku The Beatles vydanou oficiálně v ČSSR. Supraphon LP vydal v rámci Gramofonového klubu. Až do listopadu 1989 pak měli čeští a slovenští fanoušci šanci oficiálně zakoupit ještě řadovky „Abbey Road“ (1972), „A Hard Day's Night“ (1985) a „With The Beatles“ (1987), a také v roce 1981 vlastní supraphonskou kompilaci „The Beatles 62 – 65“ a v roce 1983 „Expedice R'n'R“. Proč zrovna tato alba, a ne jiná, a proč s takovým zpožděním – to byl odraz politické cenzury komunistické éry, které dramaturgové Supraphonu úspěšně i neúspěšně čelili… Od poloviny šedesátých let až do začátku roku 1992 vydával Supraphon řadu licenčních nahrávek od zahraničních společností, které v Československu nemohly, z politických důvodů, napřímo podnikat: např. Deutsche Grammophon, Decca, EMI, Sony. Díky této aktivitě Supraphonu se do Československa dostávaly alba takových jmen jako například Leonarda Bernsteina s New York Philharmonic Orchestra, Herberta von Karajana s Berliner Philharmoniker a také nahrávky legend populární hudby: např. Franka Sinatry, Arethy Franklin, Ray Charlese, Bee Geese a mnoha dalších… Supraphon za úspěšné prodeje těchto licenčních alb dokonce získal i několik zlatých a platinových desek Polygramu, Sony a EMI.

Eva Olmerová nahrála v roce 1969 slavné jazzové standardy a patří k nejlepším českým jazzovým zpěvačkám – i když se sama označení jazzová zpěvačka brání. Její první album, trefně nazvané Jazz feeling bývá označováno za její nejlepší řadovou desku. Nahrála jí pro Artii s S+HQ Karla Velebného, Skupinou Rudolfa Rokla a Sborem Lubomíra Pánka. Album obsahuje i šest gospelů z repertoáru Mahalie Jackson. Dobová kritika na ní pěla chválu, a když Evu Olmerovou při své návštěvě Prahy slyšela legendární Ella Fitzgerald, dokonce jí nabídla možnost vystupovat v jejím programu jako host – to však Pragokoncert nepovolil. Druhé album Evy Olmerové se natáčelo rovněž pro exportní label Artia. Jmenovalo se Eva Olmerová & The Traditional Jazz Studio a vyšlo na LP v roce 1970.

Helena Vondráčková v prosinci 1969 nahrává pro Supraphon své první studiové album (úplně první LP deska Vondráčkové byla kompilací singlů z let 1964 – 1969). Album, které vzniklo v produkci Bohuslava Ondráčka, dostalo název „Ostrov Heleny Vondráčkové“. Zpěvačku na něm doprovází Orchestr Golden Kids řízený Josefem Vobrubou. O rok později vzniká Island Of Treasure – anglická verze alba.

Za návrhy obálek gramofonových desek Supraphonu ze šedesátých let se občas skrývají nesmírně zajímavé osobnosti s podivnými osudy. Mnozí z nich to měli podobně – vystudovali UMPRUM, podíleli se na množství prestižních zakázek včetně slavné výstavy v Bruselu, a na konci šedesátých let jakoby přestali existovat. Po roce 1968 totiž mnozí z nich zůstali na Západě. Rádi bychom v závěru vzpomínek na 60. léta v Supraphonu vzpomněli na osudy některých z nich.

Grafická designérka a malířka Irena Bryndová (1941) absolvovala pražskou UMPRUM, v roce 1968 se jí podařilo vycestovat na léto do USA za svým přítelem a pozdějším manželem Svatoplukem Pitrou. Po srpnové invazi se rozhodli zůstat v emigraci. Obživu našla jako návrhářka potisků na metrový textil.

Grafik a animátor Svatopluk Pitra (1923–1993) studoval spolu s Ladislavem Radou na UMPRUM v ateliéru grafiky Adolfa Hoffmeistera. Byl spoluautorem výstavní grafiky Československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. Jako výtvarník se podílel na animovaném filmu Tři muži, který získal Zlatého lva v Benátkách. Při návratu ze zájezdu na Kubu v roce 1963 požádal při mezipřistání v Kanadě o politický azyl. Na EXPO 67 v Montrealu už pracoval pro Kanadu. První Pitrova výstava od roku 1963 se v Československu konala až v roce 1991.

Malířka a grafička Šárka Šefranková (1933) vystudovala pražskou UMPRUM v ateliéru Adolfa Hoffmeistera. V roce 1966 si vzala za manžela spisovatele Jana Beneše. Za svědka jim šel Václav Havel. V době, kdy s ním čekala dítě, byl Jan Beneš zatčen a odsouzen na pět let za podvracení republiky kvůli spolupráci s exilovým časopisem Svědectví Pavla Tigrida. V roce 1969 oba odešli do emigrace. Šárka Benešová se později uplatnila i jako publicistka a překladatelka, pod pseudonymem Julie Salcherová mimo jiné překládala detektivky Agathy Christie.

Grafik a malíř Čeněk Pražák (1914–1996) studoval mj. u Františka Tichého. V padesátých letech se připojil ke skupině Máj 57. V šedesátých letech vytvořil řadu notoricky známých knižních obálek, mj. pro edici Máj. Také navrhoval filmové plakáty. V roce 1968 se dostal na stipendium do Německa, po srpnové okupaci se rozhodl pro emigraci a až do smrti žil ve Švýcarsku.

Malíř, karikaturista a grafik Ladislav Rada (1929) vystudoval pražskou UMPRUM v ateliéru Adolfa Hoffmeistera. V letech 1956–1978 navrhoval obálky gramodesek pro Supraphon, vytvořil jich několik desítek, mnohé z nich velmi známé a ceněné. Své gramo-návrhy i několikrát vystavoval. Pracoval i jako filmový výtvarník, mezi známější filmy, na nichž se podílel, patří „Měsíc nad řekou“, „Kam čert nemůže“, „Dnes naposled“ a „Žižkovská romance“. Je autorem loga Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Podle jeho vlastních slov je to jediné logo, které kdy navrhl.

Grafička Jarmila Mařanová (1922–2009) vystudovala UMPRUM v Praze. Podílela se na výzdobě Československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. V šedesátých letech se věnovala návrhům plakátů, knih a obalů gramodesek. Proslavila se jako ilustrátorka díla Franze Kafky, ve svém díle zpracovala i tematiku holocaustu, který nepřežila část její rodiny. Po okupaci v roce 1968 její děti emigrovaly do USA, ona sama je následovala v roce 1976.

Malíř a grafik Miloš Reindl (1923–2002) vystudoval pražskou UMPRUM v ateliérech Emila Filly a Antonína Kybala. Pod jeho vlivem se po určitou dobu úspěšně věnoval navrhování koberců. Poté se zabýval organizací výstav a navrhováním filmových plakátů. Na tomto poli sklidil značné úspěchy. V roce 1968 jako pětačtyřicetiletý emigroval s manželkou a dvěma dětmi do Kanady, kde pokračoval v kariéře malíře a pedagoga na výtvarné škole.

Ve studiu Dejvice se začala 25. února 1970 natáčet počáteční frekvence prvního alba Marie Rottrové se skupinou Flamingo. Supraphon nahrávky vydal na podzim téhož roku na vinylové LP desce. Album bylo také exportováno do Polska, NDR a Sovětského svazu. Po 41 letech album vyšlo poprvé na CD v rámci albového (17CD+DVD) kompletu Marie Rottrová – „Co mám, to dám“.

Na jaře roku 1970 v nahrávacím studiu Lucerna natáčí pro gramofonové desky neopakovatelným způsobem herečka Jiřina Bohdalová příběhy Křemílka a Vochomůrky. V té době v Československé televizi již oblíbený Večerníček podle knihy Václava Čtvrtka a výtvarníka a animátora Zdeňka Smetany ve zvukové podobě uvedly na trh takřka zároveň obě tehdejší gramofonové firmy – Supraphon i Panton. Vydavatelství Supraphon za úspěšné prodeje nahrávky předalo na Mezinárodním festivalu pro děti a mládež ve Zlíně v roce 1995 Jiřině Bohdalové Diamantovou desku za 90.000 prodaných zvukových nosičů za uplynulých pětadvacet let. Nahrávky se s úspěchem prodávají dál i po roce 2000.

Na konci června 1970 (to už měla několik měsíců zákaz vystupovat a její písně se nesměly vysílat), natáčí Marta Kubišová ve studiu v Dejvicích, pro Supraphon své zcela poslední nahrávky: Hare Krišna a Kde máš svůj dům, s Orchestrem Golden Kids. Poslední připravený singl s písněmi Jakoby nic / Hare Krišna, byl (těsně před rozvozem do prodejen), po zásahu komunistické cenzury, ve skladu v Loděnici u Berouna sešrotován. K posluchačům se tyto nahrávky dostaly až po roce 1989.

Ve studiu R40 nahrává 27. října 1970 skupina Rangers pro vydavatelství Panton traditional „Cotton Fields“ s českým textem Milana Dufka. Rangers v roce 1970 získali Zlatý štít firmy Panton za první milion prodaných desek v Československu. V roce 1971 byla publikována jedna, mimochodem výborná recenze na LP, kde se objevila věta „…proč se těch 6 sympatických chlapců jmenuje jako američtí zabijáci ve Vietnamu.“ Název elitní jednotky byl příčinou tlaku Pragokoncertu na přejmenování. Na scéně se objevili Plavci. Skupina Plavci v osmdesátých letech vedle Pantonu také spolupracovala s vydavatelstvím Supraphon…

Koncem roku 1970 vyšlo LP „9 X ZDENĚK RYTÍŘ“. Na albu byly písničky, které měly být základem pro další album Golden Kids. Známé politické důvody však již realizaci dalšího alba populární skupiny nedovolily. Tvůrci se rozhodli skladby vložit do speciální kompilace se jménem úspěšného textaře v názvu. O nazpívání písniček se podělil už jen Václav Neckář a Helena Vondráčková. Marta Kubišová si na nový text Zdeňka Rytíře musela počkat až do roku 1991, kdy připravila album Někdy si zpívám.

V roce 1971 vzniká vyčleněním ze slovenského závodu Supraphonu samostatné slovenské hudební vydavatelství Opus. Supraphon Opusu předal ze svého archivu nahrávky slovenských umělců. Opus vydával gramofonové desky, audiokazety, CD, hudebniny a knihy o hudbě. Dařilo se mu vydávat i zajímavá licenční zahraniční alba (např. z diskografie skupiny ABBA). Vydavatelství mělo na Slovensku svoji vlastní síť maloobchodních prodejen. Po Sametové revoluci v roce 1990 byl Opus transformován na standardní akciovou společnost.

V dubnu 1971 ve studiu v Dejvicích začíná nahrávat své první sólové album Jiří Korn. 15. dubna '71 vzniká nahrávka písničky Karla Svobody s textem Zdeňka Rytíře „Yvetta“. Supraphon album vydá v roce 1972 pod názvem: Jiří Korn – „LP 01“.

V roce 1971 vydává Supraphon první album Hany Zagorové pojmenované „Bludička“ po jejím velkém hitu „Bludička Julie“. Zpěvačku v nahrávkách doprovodil Václav Zahradník se svým orchestrem.

Se Supraphonem i Pantonem v sedmdesátých letech spolupracovala Vlaďka Prachařová. Zpěvačka s přitažlivým zjevem a zvláštním altem, která byla úspěšná v tehdejších anketách popularity, a její singly se dobře prodávaly. Na desky nahrála něco ke třiceti písním. Svoji aktivní kariéru však ukončila s příchodem 80. let. Pomalu se vytratila i z povědomí posluchačů. Nyní její jedinečný hlas připomíná Supraphonline na speciálním digitálním sampleru.

Na podzim roku 1971 Karlu Gottovi vychází u Supraphonu první audiokazeta s výběrem jeho největších hitů. První řadové album Karla Gotta „Má píseň“ vychází na audiokazetě v roce 1972. Pravidelně Gottova alba začal Supraphon vydávat souběžně na LP a MC (oficiální zkratka magnetofonové kazety) až od roku 1976.

Ke konci roku 1971 ve studiu Mozarteum nahrává skupina Faraon (např. Karel Šíp, Jaroslav Uhlíř, Jiří Schelinger) jeden ze svých velkých hitů: Šlapací kolo, jde o cover Pushbike Song. Supraphon singl vydal v následujícím roce. Kapela se po roce a půl rozpadla, když Jiří Schelinger odešel ke kapele Františka Ringo Čecha.

V souvislosti s narůstající převahou stereofonního záznamu pořídily Loděnice v roce 1972 druhou stereofonní přepisovou aparaturu ORTOFON. Další významná modernizace přišla v roce 1974, kdy byla zakoupena a instalována, moderní přepisová aparatura NEUMANN VMS 70 s kompletně tranzistorovou elektronikou. Následující léta představují vrchol slávy gramofonových desek, roční výroba se vyšplhala z přibližně 10 milionů v roce 1974 až na téměř 13,5 milionu v roce 1985.

V květnu 1972 natáčí pro Panton jednu ze svých prvních nahrávek zpěvačka Jana Robová. Písničku Sopka Karla Fornera a textaře Vladimíra Poštulky nahrála se skupinou Groš. V následujících letech spolupracovala i se Supraphonem. (Jana Robová byla jedna z nejtemperamen­tnějších českých zpěvaček, proto jí také její kolegové přezdívali Sopka. Krátce zazářila na prknech Divadla Semafor, dva roky hrála a zpívala s kapelou Bacily Václava Neckáře, nazpívala několik pozoruhodných duetů. Pro velké problémy v osobním životě, přestala v roce 1985 zpívat. Zemřela po těžké nemoci v roce 1996).

V roce 1972 u Pantonu vychází první LP deska ostravské zpěvačky Věry Špinarové, Na albu, které se jmenovalo Andromeda, doprovází talentovanou zpěvačku skupina Ivo Pavlíka. Pro Supraphon začala Věra Špinarová nahrávat v roce 1975, kdy jí vyšlo album Životopis.

Supraphon v listopadu roku 1972 vydává v rámci Gramofonového klubu album jednoho z nejlepších českých swingových zpěváků Karla Hály. Na album Swing nahrál Hála světové i domácí standardy s Orchestrem Karla Vlacha.

V lednu 1973 dokončil ve studiu Čs. rozhlasu v Brně své první LP zpěvák Bob Frídl. Album Jen vítr to ví, vydal v polovině roku 1973 Panton. Vlastní tvorbu si Frídl začal psát na konci 60. let. Jeho první vydanou nahrávkou byl v roce 1970 singl Zpívej tu píseň kouzelnou, na jehož druhé straně byla píseň Madona. Mezi nejznámější melodie, které za svou kariéru zpíval, dále patří Maminka, Léna či Řeka nadějí. Začátkem sedmdesátých let vystřídal kapely The Progress Organization, Progres II a spolupracoval se skupinou Jana Sochora a sestrami Marthou a Tenou Elefteriadu.

Ve studiu Supraphonu v pražských Dejvicích dokončuje koncem března 1973 Karel Gott album Mistral. Vesměs německy zpívané album v produkci firem Supraphon a Amiga s aktuálními českými i německými hity, mezi které se dokonce vklínily i tři tradicionály – ruský, anglický a italský. Píseň Zpívejte písně mé má jiné aranžmá, než česká verze, jinak jsou podobné. Ony tři tradicionály jsou opravdovou ozdobou celé desky, na nádherné interpretaci romance Golubčik zaplesá srdce každého Rusa a neapolská Fenesta che lucive (Finstra – italsky), je právě tak opravdový mistrovský kus. U Amigy vyšlo album samozřejmě i ve východním Německu, avšak s jiným a snad i vhodnějším pořadím skladeb. Netřeba snad ani dodávat, že dlouho očekávané album mělo v NDR obrovský úspěch a brzy bylo zcela vyprodáno a získalo Platinovou desku.

V září roku 1973 Eva Pilarová začíná ve studiu Dejvice nahrávat pro Supraphon své deváté album Zázrak je žít, které vyšlo na LP desce na jaře roku 1974. V nahrávkách ji doprovázel Taneční orchestr Čs. rozhlasu řízený Josefem Vobrubou. (Kvůli leteckému neštěstí přišla Eva Pilarová v únoru 1973 o svoji doprovodnou kapelu).

Na podzim roku 1973 Eva Pilarová a Waldemar Matuška vydávají na vinylové desce společné album, které je pojmenované podle slavného dueta autorské dvojice Suchý & Šlitr Ach, ta láska nebeská. Na albu je mimo jiné také další úspěšný duet Tam za vodou v rákosí. Nahrávka Láska nebeská je multiplatinová a prodávala se v průběhu doby i na MC a CD. V současnosti je k dispozici na portále Supraphonline.cz i v digitální podobě. Jde o jedno z nejslavnějších alb v historii české pop music.

Na jaře roku 1974 získává Supraphon v Londýně Award of the Music Trades Association za komplet nahrávek sborové tvorby Bedřicha Smetany v podání Pražského filharmonického sboru vedeného sbormistrem Josefem Veselkou. Tuto cenu získal Supraphon ještě jednou v roce 1979 za nahrávku Symfonie č. 1 – 6 Bohuslava Martinů v interpretaci České filharmonie vedené Václavem Neumannem.

V květnu 1974 probíhá v Divadle Semafor natáčení hry Kytice. Je to po delší době, co Supraphon nahrává v tomto kultovním divadle. Zatímco v šedesátých letech vyšla téměř ze všech her Semaforu většina písniček na deskách, v následujících letech se to neopakovalo. Částečně i proto, že hudba Semaforu už nestála v centru zájmu mladých lidí, ale nedostala k tomu bohužel ani šanci. Je pravdou, že Supraphon odolával tlaku cenzury déle než rozhlas a televize, zejména díky postavě ředitele Jaroslava Šedy, který byl odvolán v roce 1974 (v té době zrovna Kytice vycházela v krásném třídeskovém kompletu). Další ředitel Viktor Kašák, odborník z úseku výroby desek, ještě Jiřího Suchého několikrát podržel, za jeho vedení novinky už téměř nevycházely, ale podařilo se prosadit alespoň retrospektivní set Divadlo Semafor 1959–1969 a první album Jitky Molavcové s výraznou spoluprací Suchého. Bohužel v červnu 1980 podlehl ředitel Kašák rakovině a za vedení vysloveně stranického Jana Kvídery se Supraphon od tvorby Jiřího Suchého zcela odvrátil. Jiří Suchý našel podporu v nakladatelství Svazu československých skladatelů, které podléhalo ministerstvu kultury. Nedisponovalo seznamem zakázaných umělců, což neznamenalo, že by mohli vydávat vše, ale nebyli tolik pod dohledem ÚV KSČ jako Supraphon. Zejména díky řediteli Jaroslavu Hrabovi a redaktoru Janu Kolářovi zde vyšlo několik semaforských desek. V roce 2012 Supraphon vydává exkluzivně vypravený komplet 12CD: SEMAFOR – LÉTA 70. a 80., kde jsou soustředěny všechny nahrávky Divadla Semafor z této doby – z archivu Pantonu, Supraphonu, Českého rozhlasu a České televize.

V celé historii Divadla Spejbla a Hurvínka je nejprodávanější nahrávka v němčině Hurvínek und Herr Spejbl zum Geburtstag, které se prodalo 101.403 kusů zvukových nosičů. Z bohatého katalogu českých titulů Spejbla a Hurvínka byl nejprodávanější Vánoční kapr u Spejblů, kterého se prodalo celkem 92.939 kusů zvukových nosičů. Nahrávky Divadla Spejbla a Hurvínka získaly od šedesátých let minulého století až do roku 2010 (kdy Divadlo S+H slavilo osmdesátiny) celkem 32 Zlatých desek a 24 Platinových desek Supraphonu.

Na podzim roku 1974 z postu ředitele Supraphonu (po pětadvaceti letech) odchází z politických důvodů Jaroslav Šeda. Na jeho místo nastupuje tehdejší ředitel Gramofonových závodů Viktor Kašák, který stojí v čele Supraphonu až do roku 1980.

V červnu 1975 ve Studiu Dejvice začala nahrávat Petra Černocká své první album, kterému předcházela řada singlů a také její popularita coby moderní čarodějky Saxany v úspěšné filmové komedii Dívka na koštěti (1971). Album dostalo název Lidí se ptej a s Petrou Černockou ho nahráli Kardinálové Zdeňka Merty. Na této desce se také poprvé objevil jeden z jejích největších hitů, písnička Náklaďák. Album získalo Zlatou desku Supraphonu. Petra se v roce 1975 umístila v populární anketě Zlatý slavík na čtvrtém místě – za Naďou Urbánkovou, Helenou Vondráčkovou a Hanou Zagorovou.

Vladimír Mišík se skupinou ETC nahrál 17. října 1975 ve studiu v Dejvicích svoji slavnou píseň Stříhali do hola malého chlapečka. Píseň vznikla na text Josefa Kainara a stala se titulní skladbou prvního alba Vladimíra Mišíka, které vyšlo u Supraphonu v roce 1976. V roce 1987, v rozšířené podobě o dvě písně, vydal album Panton a v roce 1996, v reedici společnosti Bonton Music bylo album rozšířeno na třináct písní. Supraphon album znovu vydal v roce 2009 – v rámci výpravné 2 × 4CD-box kolekce nazvané Vladimír Mišík & Etc – Déja vu.

Supraphon v roce 1976 pořídil řadu kvadrofonních nahrávek a vydal je na deskách. Vydal i seřizovací testovací desku tak, jak to udělal už v minulosti s příchodem stereofonie. U Supraphonu se jednalo převážně o nahrávky symfonické hudby, ale kvadrofonně bylo nahráno i několik oper. Z taneční hudby mělo kvadrofonní verzi v té době hodně populární orchestrální album Variace Orchestru Josefa Vobruby.

Před Vánoci roku 1976 vyšlo LP s nahrávkou knihy Miroslava Horníčka Jablko je vinno, kterou načetl autor. Miroslav Horníček v sedmdesátých letech vydal u Supraphonu několik úspěšných desek, jako byly například: Dobře utajené housle, Tři muži ve člunu nebo Smrt krásných srnců.

Zástupci Supraphonu se účastnili v Hollywood Palladium v Los Angeles vyhlášení cen Grammy Awards 1977. Supraphon měl nominovanou nahrávku Smyčcového kvartetu F dur a Smyčcového kvartetu As dur Antonína Dvořáka v interpretaci Kvarteta města Prahy. Nominaci v kategorii The Best Chamber Music Performance nakonec nahrávky neproměnily. V tomto 19. ročníku Grammy Awards zvítězil v kategorii pop music Stevie Wonder s albem: Songs in the Key of Life, které vydal Motown Records.

O letních prázdninách roku 1977 ve studiu Mozarteum začíná nahrávat skupina Marsyas ve složení Zuzana Michnová, Oskar Petr a Petr Kalandra své první studiové album, které na LP desce vydal Supraphon začátkem roku 1978. O třicet let později Supraphon album vydal v jubilejní edici, kde remasterované nahrávky jsou doplněné o bonusové CD s dobovými akustickými demo snímky.

Na podzim roku 1977 vyšlo hudebními recenzenty vysoko ceněné dvojalbum Planetárium, které nahrál pro Supraphon Václav Neckář se skupinou Bacily už v průběhu roku 1976. Materiál na 2LP se pečlivě vybíral z dvakrát tak velkého počtu písniček, ale přes několik externích autorů skladatelsky dominují členové Bacilů Ota Petřina a zpěvákův bratr Jan Neckář, textově pak Zdeněk Rytíř. Po vydání dostalo album i pódiovou podobu, která dosáhla 151 repríz a záznam jednoho představení pořídila Československá televize. Album vyšlo v průběhu uplynulých pětatřiceti let v několika reedicích, naposledy 27. 8. 2010 na 2CD+DVD.

V Rakousku získává cenu High Fidelity International Record Critics' Award 1978 komplet nahrávek Smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka, které realizoval Supraphon v letech 1973 až 1976 v koprodukci s firmou Polydor International GmbH. Smyčcové kvartety A. Dvořáka nahrálo Kvarteto města Prahy.

Nahrávka Supraphonu, Janáčkova opera Z mrtvého domu získala ocenění Grands Prix du disque de l'Académie du disque français 1978. Snímek nahrál orchestr Národního divadla v Praze s dirigentem Bohumilem Gregorem a sólisty: Beno Blachutem, Jaroslavem Horáčkem, Ivo Žídkem, Helenou Tattermuschovou ad. Tuto cenu získaly nahrávky Supraphonu v průběhu šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let minulého století ještě šestkrát.

V září 1978 přijíždějí do Prahy zástupci vydavatelství EMI, aby předali Supraphonu za deset let úspěšné spolupráce pamětní obraz od Francise Barrauda s legendárním psem Nipperem, který je spojen se sloganem: His Master's Voice. Ocenění dodnes zdobí sídlo Supraphonu.

Na konci roku 1978 vychází první LP deska skupiny Katapult, které se prodalo 150 000 kusů. Díky komunistické cenzuře má skupina zakázáno vystupovat v Praze. Katapult však uskutečnil úspěšné slovenské turné, zájezdy do tehdejšího NDR a Polska a vše korunoval prvním místem v anketě popularity Zlatý slavík 1979. V květnu 1979 začal nahrávat proslulý hit Až, který zařadil na album Katapult 2006, jež vyšlo i v anglické verzi v roce 1980.

Supraphon v únoru roku 1979 získal v USA cenu Stereo Review´s Record of The Year Award za nahrávku Schumannova Koncertu a moll pro klavír a orchestr, op. 54 v podání Ivana Moravce, České filharmonie vedené Václavem Neumannem.

Pod názvem Zázemí vychází na podzim roku 1979 první sólové album zpěvačky Jitky Zelenkové, které nahrála s Orchestrem Ladislava Štaidla. Za album získala Zlatou desku Supraphonu. Úspěch byl korunován televizním zpracováním recitálu, který režíroval Ján Roháč. Za koncertní provedení s klavíristou Rudolfem Roklem byla Jitka dokonce nominována na cenu Mladého světa Bílá vrána 79. Druhé album jí vyšlo v roce 1981 a jmenovalo se Kdo jsem vlastně já. Výběr z obou alb tvořil základ pro anglicky nazpívané exportní LP, které se jmenovalo Close Up.

V březnu 1980 Helena Vondráčková nahrává v Západním Berlíně v koprodukci Supraphonu / Artia a společností Teldec Schallplatten GmbH album v němčině složené z písní Billyho Joela, které vyšlo pod názvem Doch in der Nacht. Teldec album vydal v roce 1981. Supraphon LP na československý trh uvedl pod názvem Písně Billyho Joela.

Ve Studiu A Čs. rozhlasu vznikla 1. ledna 1980 nahrávka velkého hitu zpěvačky Jany Kratochvílové V stínu kapradiny. Hudbu složila sama zpěvačka a text připojil Pavel Vrba. Písnička vyšla na singlu i na LP deskách Supraphonu a stala se také nejhranější písní ze zpěvaččina repertoáru v rádiích. Jana Kratochvílová měla prakticky neustále velké problémy kvůli své výstřednosti, což v socialistickém Československu nebylo vládnoucím režimem nijak vítáno, setkávala se tudíž s mnoha zákazy a omezováním své umělecké dráhy. V roce 1983 jí bylo povoleno účinkovat na hudebním festivalu v Irsku a vzápětí po jejím odjezdu bylo rozhlášeno, že emigrovala. Hudební nosiče byly staženy a Jana Kratochvílová „přestala oficiálně existovat“. Na hudebním festivalu v Irsku získala několik ocenění a skutečně emigrovala do Anglie, protože v Československu by ji po návratu čekalo vězení. V roce 1984 se k ní přidal i její přítel Jiří Hrubeš, bubeník kapel Pražský výběr a Žlutý pes. V Londýně Jana Kratochvílová působila pod uměleckým pseudonymem Jana Pope. Před emigrací ji Supraphon stačil vydat dvě LP desky – z nichž jedna vyšla v angličtině na exportním labelu Artia.

V září 1980 ve studiu Mozarteum začala Marie Rottrová nahrávat titulní písničku svého osmého alba Muž č.1, ke které ji text napsal písničkář Jaromír Nohavica. Album vydal Supraphon na začátku roku 1981. Dodejme, žě Jaromír Nohavica napsal pro Rottrovou čtyřiadvacet textů, z nichž je nejznámější Lásko, voníš deštěm z roku 1980, nezvyklá, do smyčců zahalená balada od britské hardrockové skupiny Black Sabbath.

V prosinci 1980 Supraphon nahrál v Divadle Semafor Decentní večer Luďka Soboty a Miloslava Šimka. V diskografii mluveného slova osmdesátých let patří humorné nahrávky s Luďkem Sobotou k nejprodávanějším. Předchozí titul Ze soboty na Šimka získal Zlatou desku a dočkal se mnoha reedic – a to i po dvaceti letech od svého nahrání.

V březnu 1981 vzniká ve studiu Mozarteum nahrávka písničky autorů Petra Jandy a Zdeňka Rytíře Okno mé lásky, kterou Olympic zařadil na své komponované album Ulice. Tímto albem napsal Olympic v roce 1981 druhou kapitolu své tematické trilogie, která začala o rok dříve Prázdninami na Zemi a zakončena byla roku 1984 Laboratoří.

V květnu 1981 nahrává Michal Tučný ve studiu Mozarteum pro Supraphon své první sólové album Poslední kovboj. Tučný na albu spolupracuje s textařem Zdeňkem Rytířem a svojí skupinou Tučňáci. Album je multiplatinové a ze všech dvanácti písní se v průběhu doby staly evergreeny, které na deskách Supraphonu vycházejí i mnoho let po předčasném úmrtí zpěváka…

První školní den roku 1981 ve studiu Mozarteum nahrál Michal David svůj hit Nenapovídej, který se zároveň stal i titulní písní jeho úspěšné LP desky.

V říjnu 1981 vychází první singl Sedm dní /Dívka s modrýma očima poprockové skupině Turbo, kterou manažersky vedl Vladislav Vostárek. V kapele se v průběhu let vystřídala řada muzikantů jako například Richard Kybic, Jiří Vondráček, Jirka Lang, Martin Laul, Petr Bob Šťastný a Mirek Chrástka. U Supraphonu Turbo vydalo jedenáct singlů, šest alb a několik hitových kompilací. Kapela získala i několik zlatých a platinových desek.

V polovině března 1982 ve studiu Mozarteum začíná Václav Neckář nahrávat trilogii Příběhy, písně a balady, která představovala u nás v osmdesátých letech nejrozsáhlejší nahrávací projekt, na „černých deskách“. Alba patřila k nejprodávanějším titulům osmdesátých let. První díl si rozdělili autor hudby a veškerých aranžmá Ota Petřina a textař Ladislav Kantor, druhý Jan Neckář a Zdeněk Rytíř (po jednom textu navíc vypomohli Eduard Krečmar a Michael Prostějovský), a třetí album bylo výběrem nových verzí nejlepších balad staršího data (mj. Nautilus, Perla či Píseň pro Joriku).

V květnu 1982 ve studiu Supraphonu Lucerna vzniká nahrávka Kočičí hry Istvána Örkény v titulní roli s neodolatelnou Danou Medřickou. Šlo o speciální úpravu pro zvukový záznam, který se uskutečnil deset let od divadelní premiéry. Obsazení se oproti divadelnímu nastudování nepatrně lišilo. I ve zvukové podobě se však Dana Medřická a Vlasta Fabiánová zhostily svých tragikomických rolí s neopakovatelným šarmem. 3LP desky na kterých nahrávka vyšla, byly stejně úspěšné jako divadelní ztvárnění, které se na scéně Stavovského divadla dočkalo neuvěřitelných 403 repríz. Supraphon Kočičí hru vydal v roce 1983 (vzhledem k tehdejším poměrům v oblasti polygrafického průmyslu dlouho trvala realizace obalů). Dana Medřická nečekaně 21. ledna 1983 v Praze zemřela a vydání alba se již nedočkala.

V létě 1982 Supraphon nahrává v Plzni na festivalu trampské, folk a country písně Porta kompilační LP desku, kterou se i v následujících ročnících snaží vydat do 24 hodin, tak aby se mohla ještě na festivalu prodávat. Pro některé ročníky Porty se LP deska předtočila, jindy se výroba LP podařila v rámci několika dnů. Soutěž festivalu Porta dávala příležitost především začínajícím zpěvákům a skupinám. V průběhu několika desetiletí tímto kultovním festivalem prošla celá řada dnes známých hudebních skupin a osobností české folk & country scény.

Nejstarší gramofonové desky lisoval Emil Berliner v USA z vulkanizované pryže – ebonitu. Roku 1896 byla vyrobena první deska ze směsí šelaku (jako pojiva) a mleté břidlice (jako plnidla).
Drahou a nedostatkovou přírodní pryskyřici – šelak – posléze nahradila fenolformaldehydová pryskyřice s názvem Novolak. Uvedený typ pryskyřice pro československý gramofonový průmysl vyvinuli pracovníci Stalinových závodů v Litvínově, přičemž v Loděnici byl při lisování desek aplikován v letech 1952 – 1954. Výroba standardních gramodesek probíhala v Loděnici až do roku 1964.

Již v roce 1952 byl zahájen vývoj nového lisovacího materiálu na bázi vinylchloridu. V roce 1957 se složení jednotlivých komponent stabilizovalo a výsledkem se stala deska se zlepšenými akustickými vlastnostmi. Na scéně se objevil vinyl.

Následný vývoj do roku 1983 lze charakterizovat jako období, ve kterém probíhala optimalizace lisovacího materiálu. Výsledný kopolymer s označením KV 172 se téměř vyrovnal špičkovým zahraničním kopolymerům. Největší pokrok představovala homogenita šarží i rovnoměrné zachování parametrů mezi jednotlivými šaržemi.

15. června 1983 začíná ve Smetanově divadle první frekvence nahrávání alba Vítr rváč zpěvačky Evy Olmerové. Produkuje ho ve svých devětadvaceti letech Michael Kocáb, který zaranžoval a se studiovou skupinou, včetně kolegů se skupiny Pražský výběr (Official), natočil album dokonale propojující rockovou, jazzovou, gospelovou i klasickou hudbu. Dnes již legendární a kritikou ceněné album vyšlo poprvé v roce 1984 u Pantonu. Následovalo několik reedic a v roce 2005 v remaste­rované podobě vydal na CD nahrávku Supraphon.

Na začátku letních prázdnin 1983 nahrává ve studiu Mozarteum Michal David titulní píseň LP desky Non stop. Za album obdržel Zlatou desku Supraphonu.

Na konci února 1984 vzniká ve studiu Strahov titulní písnička legendárního alba Michala Prokopa a Framus Five Kolej Yesterday, které původně vyšlo u Pantonu a v reedici v roce 1997 u Supraphonu.

O letních prázdninách 1984 nahrává mladinké pěvecké duo Iveta Bartošová a Petr Sepéši titulní píseň z jejich prvního alba Knoflíky lásky, které na vinylové LP desce vydal Supraphon v roce 1985. Album získalo Zlatou desku a v následujících letech vyšlo v několika reedicích i na MC a CD.

V listopadu 1984 vzniká nahrávka slavné písničky Zvonky štěstí z pera skladatele Jiřího Zmožka a textaře Zdeňka Rytíře. Do němčiny ji Gott s Rolincovou přezpívali už o rok později a duet mnohonásobného zlatého slavíka s tehdy dvanáctiletou zpěvačkou z Bratislavy, která dnes vystupuje pod uměleckým jménem Dara Rolins, okamžitě zabodoval v hitparádách v Německu i v Rakousku. Od té doby song Fang das Licht převzalo do svého repertoáru nejedno německé pěvecké duo.

20. března 1985 přebírají v Paříži zástupci Supraphonu prestižní cenu Orphée d'Or de l'Académie du Disque Lyrique Prix Fondation Jacques Ibert za nahrávku Glagolské mše Leoše Janáčka, kterou v roce 1984 nahrála Česká filharmonie řízená Sirem Charlesem Mackerrasem a nazpívaná Drahomírou Drobkovou, Richardem Novákem, Elisabeth Söderströmovou, Pražským filharmonickým sborem vedeným Lubomírem Mátlem. Francouzskou cenu Orphée d'Or de l'Académie du Disque Lyrique získaly nahrávky Supraphonu v šedesátých až osmdesátých letech minulého století celkem sedmkrát. Vedle operních nahrávek toto ocenění získal v roce 1970 i titul Koledy staré Evropy v interpretaci Pražských madrigalistů řízených Miroslavem Venhodou.

Na začátku června 1985 vzniká ve studiu Mozarteum nahrávka úspěšné písničky Levandulová, která je zařazena na album Hany Hegerové Potměšilý host, kde jsou výhradním autorským týmem Petr Hapka a Michal Horáček. Album vyšlo u Supraphonu v roce 1986 za skvělého přijetí odborné kritiky i posluchačů a Hegerová za něj získala Platinovou desku. Supraphon k písničce pořizuje ve své nové video divizi i speciální videoklip, kde stylizuje Hegerovou a Hapku do o bdobí secese.

V září 1985 vydává Hana Zagorová své desáté album nazvané podle jedné z písní Sítě kroků tvých. V oblíbené anketě časopisu Mladý svět získává svého devátého Zlatého slavíka. Její popularita kulminuje a tak Supraphon v roce 1985 vydal hned tři LP desky – zmíněné studiové album a také kompilační 2LP desku Lávky s výběrem jejich největších hitů a sampler tria Zagorová & Kotvald & Hložek nazvaný Jinak to nejde.

V říjnu 1985 ve studiu Mozarteum nahrává zpěvačka Heidi Janků se skupinou Supernova Ivo Pavlíka své první album. Album obsahuje dvanáct písniček od českých autorů a pod jednoduchým názvem Heidi jej Supraphon vydal na jaře roku 1986.

V zimě roku 1986 u Pantonu vychází Masopust – první album skupiny Nerez. V roce 2007 Supraphon vydal nahrávky skupiny Nerez ve výpravném kompletu 2CD+DVD nazvaném Nerez …a bastafidli! shrnující studiová alba Masopust, Na vařený nudli a Ke zdi.

V březnu 1986 dokončuje pro Supraphon Waldemar Matuška své album Jsem svým pánem. V létě se společně se svojí ženou Olgou Blechovou rozhodl emigrovat do USA. Na Floridě zůstal i po roce 1989, kdy v Československu padla komunistická vláda a nastala renesance jím zpívaných skladeb. Česko ale často navštěvoval a občas ještě i vystupoval. Album Jsem svým pánem již bylo v létě 1986 vylisováno na vinylových deskách, které musel Supraphon nařízením komunistické cenzury (těsně před rozvozem do prodejen) nechat zlikvidovat. Titul vyšel na CD až 15. 4. 1997 v rámci kolekce mapující nahrávky Waldemara Matušky, kterou z archivu Supraphonu vydával Bonton Music.

V průběhu roku 1986 se na československý trh dostávají první videokazety z produkce Supraphonu. V tomto roce Supraphon nabízel pouze pět originálních titulů (často licencovaných od Československé televize) – dětské pořady Pan Tau, tříhodinové pásmo pohádek Maxipes Fík, Mach a Šebestová, filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny a padesátiminutový záznam baletní kompozice Pavla Šmoka na smyčcové kvartety Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka v podání Smetanova kvarteta. Právě poslední zmíněný program nastínil primární orientaci videoprodukce Supraphonu, a sice na hudební pořady. V roce 1987 Supraphon vydal 18 nových titulů a v roce 1988 to bylo 20 nahraných videokazet. Supraphon zřídil speciální podnik Video Supraphon zabývající se původní videotvorbou, především záznamy koncertů určených pro export do zahraničí či tvorbou videoklipů. Z těchto záznamů se zhotovovaly matrice, které se pak rozmnožovaly převážně na videopracovišti Slovenského filmu v bratislavské Kolibě, hotové videokazety se poté dodaly k distribuci mateřskému podniku Supraphon. Během let 1987 – 1989 vydal Supraphon z produkce mimo vážnou hudbu například: Vánoce ve Zlaté Praze s Karlem Gottem, koncert Zlatých slavíků '87, písničky Semaforu a představení Divadla Járy Cimrmana.

Na oslavném galakoncertu 40 let Supraphonu v Paláci kultury převzal Karel Gott 19. června 1986 Platinovou desku pro nejúspěšnějšího interpreta z celé historie vydavatelství. Galakoncert zaznamenala Československá televize.

Hospůdko známá, Malý přítel z města N, Jedna slza na tvé tváři, Dům u vycházejícího slunce, Vzpomínám na San Francisco nebo slavný duet s Evou Pilarovou Rozhoupej zvony – to je jen několik hitů z repertoáru zpěváka Jaromíra Mayera, které s úspěchem vydával Supraphon na SP i LP deskách. Jaromír Mayer emigroval v roce 1986 do Německa a po pár letech odešel do Kanady a usadil se v Edmontonu. Hudbě se přestal profesionálně věnovat, ale jeho syn Martin se stal v Kanadě uznávaným klavíristou a skladatelem.

Světově uznávaná cembalistka – profesorka Zuzana Růžičková spolu s varhanicí Alenou Veselou nahrály v září 1986 v pražském Rudolfinu dnes již legendární a ceněnou nahrávku: Johann Sebastian Bach, Chorálové předehry.

Michael Kocáb ve studiu Smetanova divadla v Praze začal na konci roku 1986 připravovat sólové album Povídali, že mu hráli, které vznikalo v autorské spolupráci s textařem Michalem Horáčkem. Na zrodu některých skladeb se také podíleli Michal Pavlíček, Jiří Suchý, Josef Novotný a při realizaci ve studiu s Kocábem a Pavlíčkem byli rovněž Vladimír Kulhánek a Klaudius Kryšpín. Na značce Panton vyšlo LP v roce 1988.

Zlatá slavice za rok 1986 Iveta Bartošová nahrává 6. května 1987 ve studiu Mozarteum písničku Ondřeje Soukupa a Eduarda Pergnera Víš lásko, která otevírá její první sólové album pojmenované pouze monogramem zpěvačky I. B. LP desku vydává Supraphon ještě před koncem roku 1987 a Iveta Bartošová za ní získala Zlatou desku. Album se dočkalo řady reedic i na audiokazetách, CD a v roce 2010 i digitální podoby pro downloading.

V létě 1987 Supraphon vydává na vinylovém singlu první nahrávku tehdy sedmadvacetileté Věře Martinové. Na straně A je její velký hit Až na vrcholky hor a na straně B je písnička Pouhých pět mil. Zpěvačku doprovodil Karel Vágner se svou skupinou. Hned v následujícím roce vydává Supraphon Věře Martinové LP desku Dál jen vejdi. Publicisté přisuzují Martinové označení „první dáma české country“. Její první album získalo Platinovou desku a patřilo k nejprodávanějším LP deskám druhé poloviny osmdesátých let.

V říjnu 1987 vychází singl skupiny Citron Kráska a Radegast, který předcházel LP a CD Radegast. Nový singl jasně odhalil, že Citron definitivně přesedlal na heavy metal. Album měsíc po vydání získalo Zlatou desku Supraphonu. Citron pořádá mamutí koncerty nejen u nás, ale i v Polsku, SSSR a Německu. Kapela se začíná mnohem častěji objevovat v televizi, kde vítězí v hitparádách. V anketě Zlatý Slavík se stává Citron nejlepší skupinou roku 1988. Počátkem roku 1989 skupina u Supraphonu připravuje další řadové album Vypusťte psy, ale v kapele se již začínají objevovat neshody. V srpnu 1989 kapelu opouští Ladislav Křížek.

V dubnu 1988 vydala skupina Oceán debutový singl Ráchel. V následujících dvou letech jí ještě u Supraphonu vyšly dva singly Lék světu a Čas.

Na jaře 1988 vydal Supraphon první album osobité autorské dvojice Petr Hapka a Michal Horáček V penzionu Svět. V době vzniku to bylo naprosté zjevení: písně Petra Hapky na slova Michala Horáčka se staly v podání hostujících zpěváků hity až kultovní povahy. Jak jinak označit například Michala Kocába v S cizí ženou v cizím pokoji, Milostný dopis Haně Z. či Bernou minci Hany Hegerové, zcela zásadní song do repertoáru tu získal také Richard Müller v podobě dnes již evergreenu Štěstí je krásná věc. Tyto melodie, texty, aranže a interpretace jsou v postavení nezapomenutelných archetypů jak pro další tvorbu samotných autorů, tak pro celou českou scénu, označitelnou snad za popově šansonovou. V roce 2007 album vyšlo v reedici na CD v remastrované podobě.

Pod názvem 10 prstů pro život vychází na podzim roku 1988 u Supraphonu třetí řadové album Dalibora Jandy, který za něj získal Zlatou desku. Dalibor Janda u Supraphonu vydal celkem pět alb. Za rok 1988 se Dalibor Janda (potřetí v řadě) stal Zlatým slavíkem v populární anketě časopisu Mladý svět. Jeho sláva v tomto období kulminovala. Po Sametové revoluci si založil vlastní vydavatelství Hurikán Records a se Supraphonem přestal spolupracovat.

Na jaře roku 1989 vznikla v nahrávacím studiu Smetanova divadla nahrávka skupiny Stromboli s názvem Shutdown. V roce 1989 to byla průlomová, suverénně moderní muzika s anglickými texty! Původní instrumentář kapely byl obohacen o nové možnosti syntezérů nebo drum komputerů, základní trio Michal Pavlíček, Bára Basiková a Jiří Veselý je v jednotlivých skladbách doplněno o další členy Stromboli (Kryšpín, Seidl, Kašpárková, Dragoun) a hosty (Vitouš, Zdeněk, Čok a další). Část kouzla alba nepochybně tvoří texty Martina Němce, přeložené Michaelem Žantovským a Ondřejem Hejmou. Zajímavé je přátelské angažmá Michala Horáčka v úloze vypravěče, autora dvou textů a také průvodního slova, definujícího každý song. Album logicky posunující českou hudební scénu do devadesátých let.

Pod tlakem ohlasu Sametové revoluce v Supraphonu rezignuje na svoji funkci generální ředitel Jan Kvídera, který byl do funkce v osmdesátých letech dosazen normalizačním režimem. Kvídera byl absolvent Vojenské hudební školy v Roudnici nad Labem, hrál na trombon.

Supraphon sdružoval do roku 1990 aktivity nakladatelské, vydavatelské, výrobní i prodejní v oblasti gramofonových desek, not, videa a knih o hudbě. Byl to gigant hudebního průmyslu, který v devadesátých letech podstatně zeštíhlel. Z rozhodnutí ministerstva kultury se ještě v rámci státního podniku oddělilo nakladatelství a vydavatelství knih a not pod titulem Editio Supraphon. Odloučila se výroba gramofonových desek v Loděnicích a stejně tak prodejny desek. Osamostatnila se Lyra Pragensis, podobně vznikla samostatná firma BVA pro produkci videa vážné hudby. Jiří Hubač mladší ji postupně zformoval do BVA International – Bright Vision Agency. Přestal vycházet časopis Gramorevue. Svou činnost skončil také Gramofonový klub a postupně zanikalo Divadlo hudby. Celkový počet zaměstnanců Supraphonu byl 170.

Ředitel Supraphonu Zdeněk Čejka podepsal 2. dubna 1990 exkluzivní smlouvy s umělci: Jaroslavem Hutkou, Martou Kubišovou, Michalem Tučným a skupinou Kern.

Ke konci května 1990 Supraphon nahrává ve studiu Lucerna dramatizaci Foglarových Rychlích šípů. Scénář připravil Petr Obdržálek a původní hudbu Zdeněk Merta. V roli vypravěče zní hlas Ladislava Mrkvičky. Nahrávka získala Zlatou desku za prodej na MC a CD.

V srpnu 1990 Prahu navštívili tři nejvyšší představitelé IFPI – mezinárodní organizace sdružující výrobce zvukových a zvukově obrazových nosičů. Byli to: sir John Morgan – prezident IFPI, Ian Thomas – generální ředitel a Ian Haffey – právní poradce a koordinátor protipirátské činnosti. Účelem této návštěvy bylo nejen seznámení nového prezidenta IFPI se zástupci Mezinárodní federace fonografického průmyslu, ale i hodnocení polistopadového vývoje v Československu a jeho význam pro další spolupráci s IFPI včetně boje proti rychle se rozrůstajícímu pirátství. Sir John Morgan navštívil i vydavatelství Supraphon, kde pohovořil o problematice půjčoven (ve veřejných knihovnách a různých obchodních domech) a nutnosti vypořádávání jejich závazku vůči držitelům práv. Na otázku kolik států a firem je členem IFPI Morgan odpověděl, že počet členů není stálý, neustále se mění. Dá se ale říci, že jich je více než devět set ze třiašedesáti zemí.

6. prosince 1990 Divadlo Járy Cimrmana nahrává pro Supraphon hru Lijavec. LP a CD vychází na jaře roku 1991. Okamžitě je číslem jedna v hitparádě nejprodávanějších titulů mluveného slova.

Supraphon se domlouvá s týdeníkem Reflex o speciální edici, která bude mapovat rockovou scénu, ale i jiné tituly, které budou mít mediální podporu tohoto nového a velice úspěšného periodika. V roce 1991 v této progresivní edici například vyjde LP skupiny Arakain nebo také LP s nahrávkou Bolka Polívky. Později se Reflex pokouší provozovat svoje vlastní vydavatelství zvukových nosičů.

Supraphon v březnu 1991 zřizuje v prostorách Divadla Hudby – Lyry Pragensis (Opletalova ul. 5, Praha 1 – suterén budovy ČTK) svůj Supraclub. Uměleckým šéfem se stává publicista a moderátor Tomáš Sláma. Probíhají tu koncerty, křty alb, ale i výstavy uměleckých děl a živé přenosy rozhlasového pořadu Tobogán. V současnosti je v těchto prostorách Divadlo Radka Brzobohatého. Pražské Divadlo hudby, na které Supraclub v roce 1991 navázal, zahájilo činnost již v říjnu 1949 (tehdy se jmenovalo Gramotón). O založení se zasloužil generální ředitel Gramofonových závodů Josef Háša, jenž chtěl, aby vznikla scéna, která spojí reprodukci hudby z gramofonových desek s jejím živým prováděním a popularizačním výkladem. Řadu let zde byla i reprezentační prodejna gramofonových de­sek.

Po dvaceti letech nuceného přerušení hudební kariéry komunistickým režimem začíná ve studiu Hrnčíře nahrávat Marta Kubišová své první písničkové album, které Supraphon vydal pod názvem Někdy si zpívám (na LP, CD a MC) na podzim téhož roku. Nahrávky vznikají v produkci Luboše Andršta a mezi autory hudby jsou vedle Luboše Andršta zastoupeni například i Jan Hammer, Jindřich Malík, Angelo Michajlov, Petr Skoumal. Na textech se podíleli Jiří Suchý, Zdeněk Rytíř, Jan Burian, Eduard Krečmar a Pavel Šrut. Písničku s hudbou Davida Nolla Sedím na měsíci si dokonce otextovala sama zpěvačka!

Umělecký náměstek Supraphonu ing. Maťátko předal Platinovou desku za 1.000.000 prodaných nosičů Orchestru Gustava Broma. Tento den se také konal v Paláci kultury slavnostní koncert, který byl oslavou 70. narozenin kapelníka, jenž patří k legendám naší jazzové a zábavné hudby.

Rok 1992 byl pro Supraphon ve znamení odstátnění a postupné privatizace. Dne 6. 5. 1992 byla ze státního podniku Supraphon vytvořena akciová společnost. Představenstvo tvořili: Ing. Vladislav Kukačka – předseda představenstva a generální ředitel Supraphonu, Ing. Karel Kopp – místopředseda představenstva, PhDr. Martin Kratochvíl – člen představenstva (viz foto). Činnost akciové společnosti Supraphon se sestává ze čtyř hlavních činností. Základem je vydavatelství vážné a populární hudby a mluveného slova, dále nahrávací technika, distribuce a čtvrtou částí je síť osmnácti maloobchodních prodejen. V zahraničí je prodej realizován prostřednictvím zahraničních distributorů.

Nejprodávanější tituly roku 1992: Karel Gott – Když muž se ženou snídá, Iveta Bartošová – TOP 13, Lenka Filipová – Lenka 82 / 92, Pavel Bobek – The Best Of, Divadlo Járy Cimrmana – Akt. Ve vážné hudbě byla nejprodávanější nahrávka Le Quattro Stagioni A. Vivaldiho v podání houslového virtuosa Václava Hudečka a Rodrigův Concierto de Aranjuez v interpretaci kytaristy Lubomíra Brabce.

V Divadle na Vinohradech vystoupila Helena Vondráčková v samostatné muzikálové show S Helenou na Broadway, doprovázel ji Orchestr Gustava Broma, při této příležitosti ji Supraphon předal Platinovou desku za 4 a půl milionu prodaných nosičů a pokřtil její CD muzikálových melodií The Broadway Album. Nahrávka vznikla – v koprodukci Supraphonu s Českým rozhlasem – jak v češtině, tak i v angličtině. Zároveň jde o jednu z posledních nových nahrávek v žánru populární hudby, jež vyšly na značce Supraphon těsně před desetiletou pomlkou. Tu zapříčinil holding společnosti Bonton, který se stal majitelem Supraphonu a nahrávky popu delegoval až do roku 2003 do vydavatelství Bonton Music

Většinovým akcionářem vydavatelství Supraphon se stává společnost Bonton a.s., která zároveň vlastnila nakladatelství Albatros, Bonton film, Bonton Music, Rádio Bonton a další společnosti působící v oblasti kultury. Bonton vlastní Supraphon až do podzimu roku 2008. Nahrávky populární hudby z archivu Supraphonu začíná vydávat Bonton Music. Supraphon se soustředí na vážnou hudbu a mluvené slovo. K vydávání titulů populární hudby se může vrátit až za deset let, kdy Bonton prodá svůj podíl ve vydavatelství Sony Music/Bonton

V září 1994 dokončila ve studiu Domovina své první album mezzosopranistka Dagmar Pecková. Nahrála árie z oper W. A. Mozarta za doprovodu Pražské komorní filharmonie řízené Jiřím Bělohlávkem. (zajímavostí je, že o design obalu CD se postaral významný fotograf Tono Stano). Supraphon v té době poprvé realizuje videoklip vážné hudby. Vznikl ve studiu Holly na árii Parto, parto z opery Titus a byl oceněn cenou AČRA, které ten rok předsedal kameraman Miroslav Ondříček. Dagmar za úspěšný prodej CD získala v roce 1995 Zlatou desku Supraphonu.

Třetí listopadový den roku 1994 se uskutečnil v Lucerně koncert (dvacet let komunistickým režimem zakázané skupiny) Golden Kids, v jehož rámci byla předána Platinová deska Supraphonu za 250 000 prodaných nosičů. Koncert Golden Kids Comeback se zopakoval i v následujícím roce a tím se fakticky éra Golden Kids uzavřela. Supraphon vydal CD s archivními nahrávkami Golden Kids a v roce 1995 i se záznamem comebackového koncertu.

Ve svých 48 letech zemřel Michal Tučný, jedna z legend české country music. Od roku 1998 se koná na jeho památku v Hošticích u Volyně country festival nazvaný Stodola Michala Tučného. V roce 2010 Supraphon vydal komplet, který shrnul na 10CD zpěvákova alba s kapelou Tučňáci, jeho poslední nahrávky s názvem Šťastné staré slunce, a navíc kompilaci největších hitů a singlových bonusů.

Na zámku Kozel nedaleko Plzně nahrál na konci roku 1995 violoncellista Jiří Bárta Suity pro sólové violoncello Johanna Sebastiana Bacha. Album získalo cenu hudebního časopisu Harmonie a Jiří Bárta podepsal se Supraphonem na pět let exkluzivní smlouvu.

V šestaosmdesáti letech zemřel významný operní pěvec Eduard Haken, který byl od roku 1941 členem opery Národního divadla v Praze. V repertoáru měl stěžejní role basového oboru, jako jsou např. Kmet (Braniboři v Čechách), Kecal (Prodaná nevěsta), Mumlal (Dvě vdovy), Paloucký (Hubička), Beneš (Dalibor) a v jeho podání nepřekonatelný Vodník (Rusalka). Pro Supraphon nahrával od poloviny čtyřicátých let. Řada nahrávek, ve kterých účinkoval, získala významná mezinárodní ocenění. V roce 1996 Supraphon vydal na CD vzpomínkový sampler z jeho nejvýznamnějších snímků.

V první polovině devadesátých let Miloslav Šimek shromáždil všechny kdysi vzniklé humorné povídky, které napsal v šedesátých letech s Jiřím Grossmannem a připravil je pro úspěšné knižní vydání. To zahrnovalo i povídky, které z ideových důvodů nebyly v období totality inscenovány ani natočeny. A právě tyto texty načetl v roce 1996 Miroslav Šimek za účasti publika v Divadle Jiřího Grossmanna exkluzivně pro Supraphon, který je ještě téhož roku vydal jako Povídky Š+G 3. V roce 1996 převzal Miroslav Šimek multi-platinovou desku Supraphonu

14. 8. 1996 zemřel král českého rokenrolu – zpěvák Miki Volek, který stál v šedesátých letech u začátků českého rocku. Jeho velmi intenzivní způsob života se stal námětem dokumentárních filmů i příčinou smutně nevelké řádky nahrávek. Na jeho snímcích ze 70. a 80. let najdete výborné texty, znamenité muzikanty i aranžéry a důkazy, že Miki Volek uměl ostře frázovat i česky.

Supraphon vydává album klavíristovi Igoru Ardaševovi s nahrávkou skladeb pro klavír a orchestr Antonína Dvořáka a Jaroslava Ježka. Igor Ardašev na albu spolupracoval s Filharmonií Brno a dirigentem Leošem Svárovským. Jako speciální bonus byla přidána slavná skladba Jaroslava Ježka Bugatti step, na kterou vznikl i videoklip, který byl oceněn cenou AČRA „Zlatá pecka 1997“.

Archiv nahrávek Pantonu se stal součástí společnosti Supraphon Music (rozhodnutím holdingu Bontonu, který Panton odkoupil v roce 1996 a správu původně předal společnosti Bonton Music).

Dne 27. 10. 1998 byl archiv Supraphonu vyhlášen kulturní památkou! Ministerstvo vnitra České republiky zapsalo soubor zvukových záznamů v archivu vydavatelství Supraphon z let 1929 až 1992 do seznamu kulturních památek. (Institut archivních kulturních památek patří k významným nástrojům ochrany a propagace národního archivního dědictví. Za archivní kulturní památky mohou být prohlášeny archiválie, které vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům mají význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo kultury nebo vzhledem k jedinečnosti nebo původnosti a nebo k případné další výjimečné vlastnosti mají mimořádný význam pro společnost. U navrhovaných souborů archiválií se přihlíží k jejich obsahové i věcné jednotě. Za archivní kulturní památky se prohlašují archiválie nebo archivní soubory uložené v jednom archivu nebo kulturně vědecké instituci /muzea, galerie, památníky, ústav Akademie věd a vysoké školy/ nebo u jednoho vlastníka. Ministerstvo vnitra vede zvláštní evidenci všech archiválií prohlášených za kulturní památku.)

Supraphon vydává na CD Codex Franus souboru Schola Gregoriana Pragensis, jde o repertorium českých utrakvistů dle významného pramene z počátku 16. století. Nahrávka získala ocenění Choc du Monde de la Musique (říjen 1999) a Cenu Harmonie za nejlepší nahrávku roku 1999 v kategorii středověk a renesance.

Strom plný hudby aneb Supraphon na konci milénia, tak se jmenoval slavnostní galakoncert, který uspořádal Supraphon na Pražském hradě. Před vyprodaným Španělským sálem vystoupili houslista Václav Hudeček, barytonista Ivan Kusnjer, klavírista Marián Lapšanský, houslistka Gabriela Demeterová, klarinetistka Ludmila Peterková, harfenistka Jana Boušková, sopranistka Zdena Kloubová, klavírista Igor Ardašev, Afflatus Quintet, Panochovo kvarteto, dětský sbor Bambini di Praga a Pražská komorní filharmonie řízená Bohumilem Kulínským. Výtěžek koncertu byl věnován asociaci IFPI-ČR na podporu boje proti hudebnímu pirátství. Prezentační galakoncert vydavatelství Supraphon podpořil výrobce zvukových nosičů společnost Sonopress.

27. 9. 2001 proběhlo v pražském Zanzibaru předání multi-platinové desky Supraphonu za 75 000 prodaných nosičů se soundtrackem k filmovému muzikálu Filipa Renče Rebelové. Rebelům patří prvenství v žebříčku prodávanosti filmových soundtracků v ČR. Soundtrack Rebelové patřil k nejprodávanějším CD i v roce 2002, kdy Supraphon ještě vydal titul Rebelové – co se do filmu nevešlo a speciální Platinovou edici původního CD.

V dubnu roku 2002 již po sedmé uděluje český hudební časopis Harmonie (zaměřený na klasiku a jazz) své prestižní ceny Zlatá Harmonie. Supraphon získává hned dvě – a to v kategorii Nejlepší nahrávka klasické hudby českého vydavatelství za CD s nahrávkou skladeb Mendelssohna, Rossiniho a Brucha v nastudování klarinetistky Ludmily Peterkové, klarinetisty Nicolase Baldeyrou a violisty Alexandera Besy. V kategorii Cena čtenářů Harmonie si cenu převzala mezzosopranistka Dagmar Pecková s klavíristou Irwinem Gagem za album písní Antonína Dvořáka.

Supraphon spolupracuje s režisérem F. A. Brabcem (např. autor filmového zpracování Erbenovy Kytice) na vzniku videoklipu k albu Kouzelné Vánoce. Šlo o romantické zpracování skladby J. S. Bacha Air v podání Lucie Bílé a chlapeckého sboru Boni pueri. Tato skladba je zároveň vybrána jako singl pro rádia. Album Kouzelné Vánoce se dočkalo ocenění v podobě trojnásobné platinové desky.

Na prestižním hudebním veletrhu MIDEM v Cannes přebírají zástupci Supraphonu ocenění Cannes Classical Award za nahrávku Legendy, op. 59, B.122 Antonína Dvořáka s Českou filharmonií vedenou Charlesem Mackerrasem a za nahrávku Melodrama de Sancto Wenceslao Jana Dismase Zelenky nahrané soubory: Musica Florea, Musica Aeterna, Ensemble Philidor a Boni Pueri.

Supraphon představil zástupcům médií CD Krtek ve městě. Na křtu byla předána Zdeňku Milerovi (autor) a Marku Ebenovi (vypravěč) Dvojnásobná platinová deska za titul Krtečkova dobrodružství, kterých bylo prodáno 20.200 zvukových nosičů, Platinová deska za 10.900 prodaných zvukových nosičů nahrávky Krtečkova dobrodružství 2 a Zlatá deska za 5.700 prodaných CD a MC titulu Krtečkova dobrodružství 3. Alba v té době patřila k nejúspěšnějším nahrávkám v oblasti mluveného slova.

Muzikál Rebelové dostává v režii Filipa Renče i divadelní podobu. Supraphon v rámci premiéry v Divadle Broadway uděluje tvůrcům soundtracku Desetinásobnou platinovou desku za 208.000 prodaných CD a MC.

Marie Rottrová se po spolupráci s vydavatelstvím EMI a BMG Music vrací k Supraphonu a vydává CD s výběrem největších hitů nazvané Všechno nejlepší. Album patří k nejprodávanějším titulům desetiletí a to nejen v produkci Supraphonu, ale i na českém trhu.

Supraphon začíná poprvé na CD vydávat legendární nahrávky Jana Wericha z románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, které premiérově vyšly před 25 lety na LP.

Iva Bittová se Škampovým kvartetem natočila ve studiu Rudolfina album Moravská lidová poezie v písních z díla Leoše Janáčka.

Supraphon vydává v pořadí třetí album houslisty Pavla Šporcla, které sestavil ze skladeb Nicola Paganiniho. K propagaci alba realizoval filmový režisér Juraj Herz videoklip, který byl oceněn cenou AČRA. Album získalo Zlatou i Platinovou desku a Pavel Šporcl uspořádal následující rok koncertní turné.

Po dlouhých sedmnácti letech vydává Václav Neckář u Supraphonu album sestavené z nových písniček, které nazval Oči koní. Nahrání alba předcházely vážné zdravotní problémy, které Neckáře načas vyřadily i z koncertní činnosti. Album je skvěle přijaté jak širokou veřejností, tak i recenzenty.

Supraphon začíná vydávat edici remasterovaných nahrávek Václava Talicha „Talich Special Edition“. Václav Talich byl jedním z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století. Jeho osudy jsou spjaty zejména s orchestrem Národního divadla a Českou filharmonií, jejichž interpretační umění pozvedl na světovou úroveň. V letech 1919 až 1950 se také nejvýrazněji podílel na vytváření jejího repertoáru a realizaci gramofonových nahrávek pro Ultraphon a později Supraphon. V roce 1946 založil legendární Český komorní orchestr a pomáhal založit Slovenskou filharmonii. Jako dirigent působil i ve Švédsku a Skotsku.

Supraphon vydal album Marty Kubišové Vítej, lásko, které obsahuje písničky, jež vznikly na básně textaře Jana Schneidera. Autory hudby jsou David Solař, Dan Fikejz a Dan Hádl, Petr Malásek, Pavel Fořt a Karel Štolba. Album nahrála Marta Kubišová v březnu 2005 se Studiovým orchestrem Pavla Větrovce ve Studiu dh Vyžlovka.

Pro Supraphon poprvé nahrává Pavel Haas Quartet, který podepsal exkluzivní smlouvu na další tři alba. Nahrávka obsahuje skladby Pavla Haase a Leoše Janáčka a mladý kvartet za ni během let 2006 a 2007 získal řadu prestižních mezinárodních ocenění: Classic FM Gramophone Award, BBC Music Magazine Award, BBC Radio 3 Disc of the Week, Classics Today Disc of the Month, The Strad Selection UK a Supersonic Award of Pizzicato. Album přineslo Pavel Haas Quartetu postavení respektovaných světových umělců. Získal i statut rezidenčního kvarteta v BBC Radio 3. Nahrávka byla oceněna Zlatou deskou Supraphonu.

Divadlo Járy Cimrmana slaví Miliónovou deskou Supraphonu své čtyřicáté výročí od založení. Neuvěřitelných 1 060 000 kusů zvukových nosičů s cimrmanovskými divadelními hrami se prodalo od roku 1977. Tehdy se v Supraphonu objevila jejich první gramofonová deska: Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Postupně byly vydány všechny hry Divadla Járy Cimrmana na nejrůznějších zvukových nosičích.

Po několikatýdenním, posledním českém turné Waldemara Matušky a KTO se uskutečnil 29. června 2007 křest bilančního DVD Slavík z Madridu a stejnojmenného dvojalba, které vydal Supraphon u příležitosti pětasedmdesátin oblíbeného zpěváka. Matuškovi DVD a CD pokřtil Jiří Suchý, který s ním spolupracoval už v šedesátých letech minulého století v legendárním divadle Semafor. Waldemar Matuška zároveň převzal Platinovou desku Supraphonu. Slavnost křtu DVD a CD byla zároveň posledním veřejným vystoupením Matušky v Čechách. Zemřel na Floridě 30. 5. 2009.

Nově se jím se stává společnost Music pro a.s.

V lednu 2009 – dva roky před úmrtím houslového virtuosa Josefa Suka – vydal Supraphon ještě jeho poslední studiovou nahrávku, která vznikla na podzim předchozího roku v Bohemia Music Studio Praha. Jde o nahrávky: Dvořák: Drobnosti, Maličkosti, Tercet / Suk: Klavírní kvartet a moll. Stěžejními interprety, vedle světově proslulého houslového virtuosa Josefa Suka, bylytaké houslista Miroslav Ambroš, violoncellista Jiří Bárta, violista Karel Untermüller a na klavír Jan Simon. Při křtu CD v únoru 2009 převzal Josef Suk Jubilejní platinovou desku Supraphonu za 55 let spolupráce. (Supraphon má v archivu 410snímků s Josefem Sukem, je to celkem 6259 minut hudby!)

30. 5. 2009 zemřel na Floridě jeden z nejoblíbenějších českých zpěváků populární hudby Waldemar Matuška. U Supraphonu Matuška vydal 67 singlů (SP) a 14 alb (LP, CD včetně největších hitů) a také v roce 2007 ve spolupráci s Českou televizí bilanční DVD. Nahrávek s hlasem Waldemara Matušky realizovaných pro Supraphon se celkem prodalo přes jeden milio. Nejprodávanějším singlem z diskografie Waldemara Matušky je písnička autorů Zdeňka Marata a Zdeňka Borovce Hříšník a fláma, kterého se prodalo přes 100 000 kusů. K jeho nejprodávanějším titulům patří alba Waldemar (prodáno 150 000 LP), My Czech favourites (prodáno 132 000 LP) a Suvenýr (100 908 LP).

Supraphon se podílí na oslavách 80 let vzniku Divadla Spejbla a Hurvínka a vydává 4CD komplet To nejlepší s nahrávkou všech dosavadních interpretů slavných loutek: Josefa Skupy, Miloše Kirschnera a Martina Kláska. Za 80 let spolupráce Divadla Spejbla a Hurvínka se Supraphonem bylo celkem prodáno 5 397 500 zvukových nosičů (šelakové a vinylové desky, audio kazety a videokazety, CD a DVD) vydaných na značkách Ultraphon, Esta a Supraphon. Ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová převzala v rámci slavnostního otevření zrekonstruovaného divadla v Dejvicích dne 1. dubna 2010 Diamantovou desku Supraphonu.

27. 4. 2010 byly dirigentovi siru Charlesi Mackerrasovi předány dvě zlaté a dvě platinové desky Supraphonu. Společnost Supraphon tak ocenila nejlépe prodávané tituly sira Charlese Mackerrase – Smetanovu Mou vlast, Dvořákovy Slovanské tance, Janáčkova symfonická díla, ouvertury a suity z oper a Tři fragmenty z opery Juliette od Bohuslava Martinů. Předání zlatých a platinových desek proběhlo v návaznosti na předání ceny Ministerstva kultury Artis Bohemiae Amici – za šíření dobrého jména české hudby ve světě.

Hana Hegerová po třiadvacetileté odmlce vydává novinkové album Mlýnské kolo v srdci mém. Supraphon jej vydal v koprodukci s agenturou Live Production. Album během prvních týdnů prodeje dosáhlo Zlaté desky a do Vánoc se stalo platinové. Hana Hegerová v srpnu 2011 oznámila, že ukončila svoji hudební dráhu.

Třetí nahrávka Pavel Haas Quartet obsahovala smyčcové kvartety Sergeje Prokofjeva a byla opět nominována na Gramophone Award. Tuto nominaci neproměnila, ale sklidila jiné úspěchy. V listopadu 2010 se Pavel Haas Quartet zúčastní slavnostního ceremoniálu v budově francouzského rozhlasu v Paříži, kde si osobně přebírá francouzské prestižní ocenění Diapason d’Or de l’Année.

České jazzové vydavatelství Animal Music uzavřelo partnerskou spolupráci s vydavatelstvím Supraphon, které se stává výhradním distributorem jeho titulů v ČR i v zahraničí. Smlouva se vztahuje na klasické nosiče i digitální formáty.

Ve vyprodané Lucerně pokřtila Věra Špinarová bilanční 3CD Jednoho dne se vrátíš, které jí vydal Supraphon k šedesátinám. Zpěvačka obdržela Diamantovou desku za 1 500 300 prodaných nosičů, které vycházely od roku 1969 na značkách Panton a Supraphon.

Členové legendární rockové skupiny Pražský výběr oznámili na tiskové konferenci, že jsou po šestileté odmlce připraveni na comeback v původní sestavě a plánují koncertní turné. V průběhu tiskovky členové Pražského výběru pokřtili slavnou nahrávku Straka v hrsti, kterou právě reeditoval Supraphon s podtitulem Jubilejní edice 1982–2012. Původní vinylová nahrávka vyšla v roce 1988. Deska byla nahrána už v roce 1982, kvůli zákazu působení skupiny mezi lety 1983 a 1986 však bylo album vydáno až po šesti letech od svého vzniku.

Marta Kubišová v pražském klubu Jazz Dock pokřtila novou nahrávku Anety Langerové. CD a DVD s názvem Pár míst… nabízí záznam ze speciálního akustického koncertu Langerové se smyčcovým triem. Jedná se o první titul, který Aneta Langerová vydala u Supraphonu.

Supraphon a Pavel Haas Quartet podepisují v srpnu 2012 exkluzivní smlouvu o zastupování v rámci České a Slovenské republiky. V sezóně 2012/13 Pavel Haas Quartet koncertuje v rámci festivalu Lípa Musica, zavítá do Bratislavy a vystoupí v komorní řadě abonentních koncertů Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. V sezóně 2013/14 se pak stává rezidenčním souborem České filharmonie a v rámci Českého spolku pro komorní hudbu vystoupí celkem třikrát ve Dvořákově síni Rudolfina. Vrcholem této sezóny je pak dvojitá účast na festivalu Pražské jaro a na festivalu Dvořákova Praha.

Zvuk, jméno, první mezinárodní úspěchy i první nahrávky České filharmonie jsou nerozlučně spjaty se jménem Václava Talicha. Uvedení Smetanovy Mé vlasti 5. června 1939 v protek­torátní Praze v Národním divadle bylo výrazným projevem Talichova vlastenectví. Emocionální náboj okamžiku dal vzniknout patrně jeho nejlepší nahrávce Mé vlasti. Záznam tohoto koncertu i Dvořákových Slovanských tanců, jež v divadle zazněly o čtyři dny později, se zachoval díky přímému přenosu do několika evropských měst. Nahrávka poprvé vychází v srpnu 2011 a následující rok získává v rámci Gramophone Awards speciální historickou cenu.

Lucie Bílá po dokonalém úspěchu své vánoční desky přišla na podzim 2012 s albem Modi. Vedle skladby Petra Maláska zařadila také melodie Reného Rypara a Dalibora Cidlinského, dvakrát se do zpěvaččina naturelu a nálady strefil Radoslav Banga. Samostatnou kapitolou jsou pak texty. Václav Kopta, Tomáš Belko a opět Gipsy.cz Banga doplňují hned devítku básní z pozůstalosti Pavla Vrby, v roce 2011 píšícího pro toto nově vznikající album poslední sadu krásných a moudrých slov. Vrbovi patří i titulní téma, když Modi je slavný malíř Modigliani a vypravěčkou jeho osudová modelka. Album bylo oceněno Platinovou deskou Supraphonu.

Hobojista Vilém Veverka vydal svůj debut u Supraphonu. Repertoáru pro sólový hoboj je poskrovnu, a přece se hobojisté pyšní pravým skvostem; z inspirace, kterou Benjaminu Brittenovi přinesl hoboj společně s básněmi římského básníka Ovidia, vznikl cyklus Šesti metamorfóz. Dokonale vybroušené miniatury zpodobňují v šesti personifikacích (Pan, Phaeton, Niobé, Bakchus, Narcis, Arethusa) protikladné lidské vlastnosti. Podobným bohatstvím rozličných charakterů oplývá i komplet dvanácti fantasií G. Ph. Telemanna, jednoho z nejproduktiv­nějších skladatelů všech dob. Tento ojedinělý cyklus je původně určen pro příčnou flétnu, ale jeho provádění na hoboj zcela odpovídá barokní interpretační praxi a dává interpretovi příležitost uplatnit veškerou virtuositu a širokou škálu barev a výrazových možností nástroje. Repertoárové rozpětí mezi barokem a soudobou tvorbou je jednou z výrazných charakteristik protagonisty nahrávky, Viléma Veverky, laureáta řady mezinárodních soutěží a respektovaného sólisty.

Monkey Business – jedna z nejúspěšnějších českých kapel nového tisíciletí vydala své sedmé album u Supraphonu. Příznivci této originální party se po čtyřech letech dočkali alba s názvem Happiness of Postmodern Age. Obsahuje celkem dvanáct písní a jeden remix od holandských Kraak and Smaak. Vedle legendární americké písničkářky Joan Baez přizvala kapela ke spolupráci ještě další hudební hosty.

Na jaře 2013 vyšlo u Supraphonu debutové album nadaného houslisty Josefa Špačka. Obsahuje díla Prokofjeva, Smetany a Janáčka. Těší se přízni tuzemských i zahraničních recenzentů. Hvězda Josefa Špačka stoupá. Od roku 2011 byl koncertním mistrem České filharmonie.

Supraphon vydává alba mladých kapel, které jsou ceněné odborníky: ILLE a Never Sol. Album ILLE Ve tvý skříni byl jeden z nejočekávanějších domácích debutů roku na poli chytrého alternativního popu. Never Sol – pod tímto alter egem se ukrývá zcela mimořádně talentovaná zpěvačka, klavíristka a skladatelka Sára Vondrášková, která na sebe výrazně upozornila písní z filmu Ve stínu.

V listopadu 2013 vydává Supraphon první novodobé LP v oblasti vážné hudby. Jedná se o legendární nahrávku Dvořákova Violoncellového koncertu h moll z roku 1952 v podání Mstislava Rostropoviče za doprovodu České filharmonie pod taktovkou Václava Talicha. Sám Rostropovič tuto nahrávku považoval za svoji vůbec nejlepší. LP bylo vyrobeno v Gramofonových závodech Loděnice klasickým analogovým způsobem.

Hana Zagorová po pěti letech vydala nové studiové album, které nazvala Vyznání. Hudební producent Daniel Hádl sjednotil kompoziční východiska Petra Maláska, Jiřího Zmožka, Vítězslava Hádla, Karla Vágnera do kompaktní podoby, podporující vyznění textů. Ty jsou v kategorii popového šansonu tradičně důležité, ať už si je napsala zpěvačka sama nebo jí stylově pomohli Václav Kopta, Eduard Krečmar, po dlouhé odmlce Pavel Žák či poprvé i básník Ľubomír Feldek. Zajímavostí alba jsou kompletně autorské písničky Radoslava Bangy a Jiřího Březíka či neobvyklý song Jiřího Hradila a Mardiho, tedy autorů zdánlivě zcela jiného hudebního ražení. Hana Zagorové byla za tento rok (16. 4. 2015 v Hudebním divadle v Karlíně) uvedena v Cenách Anděl do Síně slávy.

V zaplněném sále pražské Novoměstské radnice převzal Karel Gott zvláštní ocenění Křišťálového lva Supraphonu za dlouhodobou a úspěšnou spolupráci s tímto hudebním vydavatelstvím, ale také jako zvláštní ocenění nejúspěšnějšímu českému zpěvákovi nejen v ČR, ale i v zahraničí. Jeho nahrávky již trvale patří do zlatého fondu největšího českého vydavatelství. Karel Gott, který 14. července 2014 oslavil 75. narozeniny, se drží na špici domácí pop music již celé půl století. Také přes pět desítek let s menšími přestávkami pravidelně vítězí v anketách nejpopulárnějších zpěváků; Zlatým slavíkem se stal poprvé v roce 1963. V roce 1992 mu byla udělena Diamantová deska Supraphonu za rekordních 13 milionů prodaných nosičů. I v novém tisíciletí jeho alba stále dosahují, svými úspěšnými prodeji, na zlaté či platinové desky; naposledy Karel Gott získal Platinovou desku Supraphonu v roce 2013 za album Dotek lásky.

Lenka Dusilová vydala v září 2014 novou, spoluautorskou nahrávkou, na níž se kromě ní rovnou měrou podílí také „baromantici“ Patrick Karpentski, Viliam Béreš a Beata Hlavenková. Album, které vznikalo z větší části v nouzovském studiu SONO Records pod dohledem Milana Cimfeho, dostalo název V hodině smrti. Ten reflektuje současné životní období jednotlivých členů Baromantiky plné transformací a katarzí, které přirozeně nastávají uprostřed života každého z nás. Vnímání tvůrců reflektuje tep doby, města, pavučiny dogmat a systém, hledání a nacházení v zenových zahradách, ale také v boji, v usmrcování starých návyků a minulosti i následném znovuzrození. Kromě výše zmíněných na novince participovala také celá plejáda zajímavých hostů, mezi nimiž nechybí David Koller, Dan Bárta, Justin Lavash, Oskar Török nebo Marek Minárik či Miloš Dvořáček. V roce 2015 vznikl videoklip na píseň Indiánky, který natočil režisér Michal Matoušek. Klip vyhrál na mezinárodním festivalu krátkých filmů a videoklipů Crossroads of Arts.

Rok 2014 přinesl dvojí životní výročí písničkáře Karla Kryla (1944–1994) dne 8. dubna 2014 připomenul koncert v pražské Lucerně! Z iniciativy Českého rozhlasu – Radiožurnálu, ve spolupráci s firmou Supraphon a odborníky na Krylův odkaz se podařilo oslovit atraktivní mladé interprety, pro které jsou ty legendární písničky důležitou součástí jejich hudební paměti. Záznam jedinečného večera vyšel 17. 10. 2014 v podobě společného CD a DVD, symbolizovaného nevšední titulkovou ilustrací Jaromíra Švejdíka a bookletem s dokumentárními fotografiemi. Beznadějně vyprodaná Lucerna byla zvědavá na nové verze skladeb s nepochybným puncem kultovnosti. Za podpory vlastních kapel, ale také v aranžích Petra Maláska a za doprovodu Epoque Quartetu, se postupně představili Projekt Salome, Xindl X, Michal Hrůza, Aneta Langerová, Divokej Bill, sestry Irglovy a Tomáš Klus, tedy ti, kteří k úspěšnosti rozhodně nepotřebují berličky cover verzí, ale souhlasili s účastí pro opravdový vztah ke Krylovi. Od pietního podání s harfou přes výborně padnoucí ironii, účinný poprockový sound, skvělé prolnutí s intimními texty, jen zdánlivě nepředstavitelnou osmihlavou jízdu a moravskou vokální křehkost až k obdivem rozechvělému písničkářskému vyznání to bylo důstojné, nepředstírané, překvapivé, kvalitní.

Zemřel hudební skladatel, zpěvák a dirigent Petr Hapka. Za svou kariéru napsal stovky hudebních melodií, výraznou stopu vtisknul zejména repertoáru šansoniérky Hany Hegerové a nezapomenutelné zůstávají jeho písně, na kterých spolupracoval s textařem Michalem Horáčkem. Petr Hapka se v průběhu 70. a 80. let stal jedním z nejproduktiv­nějších autorů filmové hudby v poválečném Československu, přičemž typický pro něj byl zejména melancholický, romantizující tón. Úspěšné autorské album V Penzionu Svět vydali Hapka s Horáčkem u Supraphonu v roce 1988.

Zdeněk Svěrák představil novou audioknihu Horká neděle aneb Vynechané povídky ve stánku Supraphonu na 21. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy 2015. Zároveň převzal Dvojnásobnou platinovou desku za CD Povídky a Nové povídky. Jeho nahrávky patří v oblasti mluveného slova stabilně k nejúspěšnějším nejen v katalogu vydavatelství Supraphon.

Supraphon vydal komplet 5CD Karel Gott – Duety. Šlo o studiové duety Karla Gotta z let 1962 až 2014, doplněné výběrem toho nejzajímavějšího z koncertních pódií a nahrávkami z roku 2015. Téměř stovka písní pro dva či více pěveckých partnerů Karla Gotta, více než dvacet songů dosud na CD nikdy nevydaných. Elegantní krabička s kompletem vzpomínek a ti nejlepší z českých a slovenských, ale také zahraničních Gottových pěveckých kolegů v nepochybné archivní události sezóny. Komplet dosáhl kreditu Platinové desky Supraphonu.

Jako vysokohorské štíty lákají horolezce ke zdolání, i hudebníci potřebují své výzvy. Ta další, před kterou se v roce 2015 postavil Pavel Šporcl, se obrazně řečeno tyčila do nebeských výšin. Bachovy Sonáty a partity pro sólové housle už prověřily (nejen) techniku hezké řádky houslistů. Houslové skladby bez basového doprovodu byly spíše výjimečnou záležitostí a svou mnohovrstevnatostí kladou na interpreta značné nároky: ten musí technicky zvládnout a „umyslet“ současně hned několik paralelních linií – melodii, akordický doprovod a často i témata vedená ve vnitřních hlasech. Nádherná Ciaccona tvořící závěr druhé partity patří svou délkou a propracovaností k nejnáročnějším dílům světové houslové literatury. Interpretace Pavla Šporcla je technicky vytříbená, stylově čistá, přinášející navíc něco osobitého a neopakovatelného. Pavel Šporcl uspořádal k vydání alba koncertní turné Bacha na Šporcla a také speciální Bach maratón. Na třech večerech v Praze a v Brně zahrál Šporcl kompletní Sonáty a partity, všechny Bachovy koncerty a Sonáty pro housle a cembalo. Za nahrávku získal Platinovou desku Supraphonu.

Na Jungmannově náměstí v Praze 1 byl slavnostně otevřen nový kamenný obchod vydavatelství Supraphon se zvukovými nosiči – s názvem SUPRAPHON Musicpoint. Symbolickou pásku přestřihli umělci spolupracující s tímto nejstarším tuzemským hudebním vydavatelstvím: Lucie Bílá, Petr Janda, Václav Neckář, Petr Kolář, Dagmar Pecková, Štefan Margita a také Helena Štáchová s Martinem Kláskem z Divadla Spejbla a Hurvínka. Autory návrhu nové prodejny Supraphonu jsou architekti Martin Kačírek a Jakub Děnge ze studia Desk architekti. „Přestože digitální distribuce hudby je aktuálním trendem hudebního průmyslu, mnoho posluchačů stále upřednostňuje poslech hudby či mluveného slova prostřednictvím CD a LP. Po úspěšném spuštění digitálního servisu Supraphonline.cz se tak Supraphon vrací i k možnosti nabídky fyzických nosičů ve vlastní reprezentativní prodejně,“ uvedla tehdy ředitelka vydavatelství Supraphon Iva Milerová.

Supraphon v roce 2016 pokračuje v další intenzivní spolupráci s dirigentem Tomášem Netopilem, jehož předchozí nahrávky byly oceněny i prestižním označením Editor's Choice v britském odborném periodiku Gramophone. V roce 2016 vydal u Supraphonu Ariane Bohuslava Martinů a také orchestrální suity z oper Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a Osud skladatele Leoše Janáčka (koprodukce s ČRo). Ještě před Vánoci vznikla živá nahrávka koncertu České stopy ve světě z děl Jana Nováka, Miroslava Srnky a Bohuslava Martinů.

Supraphon před vyhlášením populární ankety Český slavík za rok 2016 vydává 2CD s jubilejním audio přehledem fenomenálního počtu ocenění fenomenálního zpěváka Karla Gotta! Dvojalbum je příznačně nazvané 40 SLAVÍKŮ. Ve světě podobnou situaci nenajdete: být čtyřicetkrát nejvýše umístěn v každoroční anketě popularity je na zápis do Guinessovy knihy rekordů.
Ať už se trofej jmenovala Zlatý či Český slavík, je skutečností, že od roku 1963 do roku 2015 jich Karel Gott získal rovné čtyři desítky. Kontinuální řada udělených cen byla jen výjimečně přerušena dočasným úspěchem zdatných konkurentů a pětiletým nesoutěžením v 90. letech.
Karel Gott tak byl vlastně rok co rok dalším vítězstvím ujištěn o jeho právem trvalé popularitě u již několikáté posluchačské generace. Hudební módy i zpívající kolegové se mezitím mnohokrát vystřídali, ale Gottovo postavení v čele zůstalo pevné.
Kompilace 40 SLAVÍKŮ (výběr písní a zasvěcený text v bookletu Miloš Skalka) dokládá na čtyřiceti příkladech, proč tomu tak je. Všechny songy jsou v originálních verzích, tedy s vůní doby vzniku. Ukazují stylové i aranžérské proměny repertoáru, vždy připraveného podpořit Gottův jedinečný hlas a interpretaci. Od Oči má sněhem zaváté přes Cestu rájem, Lásku bláznivou, Je, jaká je, Jdi za štěstím, Krev toulavou, Pretty Woman, Být stále mlád, Když muž se ženou snídá nebo Sentiment až po Dál jedu si svou. Album bylo nejprodávanějším titulem Supraphonu v roce 2016 a Karel Gott za něj získal Platinovou desku již na křtu CD.

Marta Kubišová vydala u Supraphonu definitivně poslední album. Důstojně krásný závěr dramatického hudebního života. Oblouk se uzavírá: řada písní vychází ze šedesátých let, kdy měla zpěvačka jen několik roků na to, aby se navždy stala legendou. Zásadním partnerem při vzniku alba se stal klavírista, aranžér, kapelník a producent Petr Malásek, který si do studia pozval špičkové muzikanty. Na rok 2017 zpěvačka naplánovala turné na rozloučenou.

Česká filharmonie 25. ledna 2017 a následně 26. a 27. ledna uvedla v Dvořákově síni Rudolfina Epos o Gilgamešovi Bohuslava Martinů. V rámci těchto tří koncertů vznikla i nahrávka pro vydavatelství Supraphon. Na podzim tak vyšla vůbec první nahrávka původní verze tohoto díla Bohuslava Martinů zpívaná v angličtině. Provedení Eposu o Gilgamešovi, díla pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr, se zúčastnili špičkoví interpreti: britská sopranistka Lucy Crowe, anglický tenor Andrew Staples, český basista Jan Martiník, australský barytonista Derek Welton a Pražský filharmonický sbor připravený sbormistrem Lukášem Vasilkem. Role vypravěče se ujme britský herec a režisér Simon Callow.

Koncerty a nahrávka se realizovali ve spolupráci s Nadací Bohuslava Martinů a podle kritického vydání partitury, jež připravil Institut Bohuslava Martinů.

Premiéra muzikálu „Čas růží“ proběhla 16. března v Hudebním divadle Karlín. Šlo o dlouho očekávané představení s písněmi Karla Gotta. Ten na otázku, zda má pocit, že po hudební stránce muzikál „Čas růží“ dokonale pokrývá více než půl století jeho pěvecké dráhy, odpověděl: „Ale to víte, že bych si tam uměl představit ještě další písně. Když jsem ale pak viděl představení v jednom nepřetržitém celku, bez zastavování, tak jsem získal pocit, že tam všechno podstatné je a nic nechybí. To je samozřejmě otázka názoru a osobních preferencí… Současně jsem si uvědomil, že jsme udělali spoustu dobrých věcí. Hudebně i textově…“ Supraphon vydal dvojalbum „Karel Gott Čas růží“ s celkem 31 skladbami z let 1965–2000. Ty tvoří významný přehled zpěvákova již nesmrtelného repertoáru. Komplet „Karel Gott Čas růží“ obsahuje v rozsahu 2CD reprezentativní výběr nejznámějších hitů od bigbítového Trezoru až po nostalgickou skladbu Když muž se ženou snídá.

Vedle kompletu písniček na 2CD je připraveno také vinylové LP, sestavené ve stylu „To nejlepší z nejlepšího“. Nový zvukový remastering z původních pásů zaručuje maximální poslechovou kvalitu.

Luboš Andršt & Energit jsou na domácí (nejen) bluesrockové scéně skutečným pojmem a známkou prvotřídní kvality. O to víc politováníhodný je fakt, že jejich připravovaný debut v roce 1973 tehdejší, režimu poplatné vedení Supraphonu poslalo místo vydání k ledu. 7. 4. 2017, více než čtyřicet let poté, se album dočkalo svého znovuvzkříšení! Jako skvělá vzpomínka – a také jako pocta předčasně odešlému baskytaristovi Vladimírovi Padrůňkovi – vyšly aktuální verze skladeb, se zachováním hudebního ducha té doby – pod názvem Time's Arrow.

Z původních, v roce 1973 nahraných demoverzí na albu najdeme celkem čtyři písně – Blue Dance, Freedom, Loneliness a Moth (Noční motýl). „Když jsem se v roce 1991 dozvěděl, že Vláďa Padrůněk v necelých čtyřiceti letech umřel, hodně mě to sebralo. Sedl jsem si s akustickou kytarou a začal si Motýla hrát. Ale trochu jsem ho změnil, a abych to nezapomněl, nahrál jsem si novou verzi na DATku. Když jsme Motýla chtěli po letech natočit, vzpomněl jsem si na to, kazetu jsem našel a ukázalo se, že nahrávka je tak dobrá, že ji klidně můžeme použít,“ vzpomínal Andršt. Zbývající dvě písně, tedy Imprints a Time's Arrow pak vznikly coby vzpomínky na předčasně zesnulého baskytaristu. „Imprints jsem natočil v roce 1992. Když si Vláďa zakouřil, rád říkal, že lítá – podobně jako když šaman opustí své tělo a odletí do volného prostoru. Představil jsem si svobodnou duši, jak cestuje stratosférou od severu na jih. Původně jsem skladbu nahrál na sampler Czech Masters of Rock Guitar, ale bylo to tenkrát uděláno horkou jehlou. Využil jsem proto šanci si s tím pohrát a mít tuhle věc na vlastním albu. Skladbu Time's Arrow jsem napsal v současnosti jako vzpomínku na Vláďu a použil v ní hudební prvky, které měl rád,“ vysvětlil Andršt.

Ve středu 19. dubna 2017 v londýnském King´s Place převzala klavíristka Jitka Čechová, členka Smetanova tria, prestižní BBC Music Magazine Award za nahrávku kompletních klavírních trií Bohuslava Martinů. Toto významné ocenění v kategorii Komorní hudba získalo Smetanovo trio poprvé již před deseti lety – v roce 2007 za nahrávku Dvořákových trií. S novým albem skladeb Bohuslava Martinů slavil český soubor mezinárodní úspěchy od samého vydání, kdy mu recenzenti již připsali: Diapason d´Or, BBC Music Magazine Disc of the Month, Sunday Times Album of the Week, TIP Harmonie.

Klavíristka Jitka Čechová k ocenění uvedla: „Radujeme se, a to hned dvojnásobně. Především z toho, že se specifické hudbě Bohuslava Martinů otevírají mnohé další dveře na světová pódia. Jeho triové komorní dílo si určitě zasluhuje pozornost ansámblů po celé zeměkouli a i díky BBC se může v dohlednu stát nedílnou součástí jejich repertoáru. Z našeho pohledu nás zcela pochopitelně těší ocenění naší snahy převyprávět komorní hudbu Martinů do co nejsdílnější podoby. Jedná se o velmi pestré dílo, každé trio dýchá naprosto odlišnou atmosférou, umožňuje tak interpretovi ukázat nezměrnou šíři barevných rejstříků kompozičních stylů Martinů. Lákalo a bavilo nás odkrývat emoční hloubku skladeb, zabalenou do leckdy velmi komplikovaných rytmických a polyfonních struktur, ale stále si zachovávající skladatelovu českomoravskou poetickou duši.“

BBC Music Magazine Award získalo Smetanovo trio opakovaně po deseti letech, kdy ji převzalo za nahrávku klavírních trií Antonína Dvořáka. „Je to úžasný pocit. Cítíme to jako potvrzení smysluplnosti našeho konání a správného interpretačního uchopení odkazu našich velikánů. Jako uvědomění si, v čem spočívá síla skladatelů, zrozených v srdci Evropy, ve spojení s porozuměním interpretů, zrozených tamtéž. Nadstavbu, která se nedá získat či nabýt. Štěstí, že se nám podařilo propojit ve Smetanovu triu tři hráče, kteří hudebně dýchají a tvoří ve vzácné symbióze.“

Supraphon k významnému životnímu jubileu Heleny Vondráčkové vydal na 5CD Diamantovou kolekci – jde o dosud nejrozsáhlejší výběr písní interpretky, jejíž nezaměnitelný hlas provází v této zemi několik generací. Soubor 5CD mapuje její dlouhou a neobyčejnou kariéru. Na narozeninovém koncertě na hradě Karlštejn předala Vondráčkové ředitelka Supraphonu Iva Milerová Jubilejní diamantovou desku za dlouholetou spolupráci.

Mezinárodní knižní bestseller Michaela Žantovského HAVEL vyšel v září 2017 v audio podobě v podání autora, Jana Vondráčka a Zuzany Stivínové. Přes 550 stran knihy je v audio podobě na 2CD-MP3/ MP3/ FLAC.

Když v roce 2014 v naklada­telství Argo vyšla česká verze knihy Michaela Žantovského HAVEL, tak se okamžitě stala bestsellerem. Autor píše v předmluvě knihy: „…tato kniha se zrodila ze zármutku a z vděčnosti. Několik týdnů jsem se s Havlovým skonem v prosinci 2011 neuměl vyrovnat. O měsíc později jsem dospěl k názoru, že mu dlužím alespoň knihu“. Autor čerpal z vlastních zážitků a zkušeností, z literatury, rozhovorů, zápisků, Havlových projevů literárních, politických i filosofických. Kniha vznikala dva roky a prapůvodně pro angloamerický trh. Dílo po vydání vzbudilo v nakladatelském světě absolutní nadšení: práva na vydání jsou prodána do desítek jazyků. Audioknihu Supraphonu načetl Jan Vondráček tak, že posluchač s napětím vnímá všechny zjevené skutečnosti a netrpělivě očekává pokračování, motta k jednotlivým kapitolám zaníceně přednáší Zuzana Stivínová a tři úvodní kapitoly přečetl autor sám.

Lucie Bílá vydala nové vánoční album Bílé Vánoce Lucie Bílé II. Vyšlo na CD i vinylové desce a digitálně. Album již v rámci křtu obdrželo za úspěšný prodej zlaté ocenění. Lucie Bílá i v roce 2017 pokračovala ve své triumfální hudební kariéře a převzala 20. Českého slavíka v kategorii zpěvačka a 13. Absolutního českého slavíka! Své pracovní úspěchy korunovala titulní rolí v muzikálu Sestra v akci a vyprodaným vánočním koncertním turné po České a Slovenské republice.

Už před samotným vydáním svého očekávaného druhého řadového alba ZE.MĚ si Barbora Poláková odnesla cenu Anděl 2017 za klip k prvním singlu Po válce a v triumfálním tažení pokračovala i po jeho vydání. Novinka obsadila první příčku hitparády nejprodávanějších alb IFPI a skvěle si vedla například i na iTunes nebo v digitálním obchodě Supraphonline.cz, většina koncertů turné byla vyprodaná.

Supraphon za podpory Státního fondu kultury a Národního muzea vydal výjimečnou nahrávku Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka. Komplet všech třiadvaceti Moravských dvojzpěvů byl pořízen na původní Dvořákovo křídlo značky Bösendorfer z roku 1879, jež je chloubou sbírky Muzea Antonína Dvořáka v Praze. Nahrávky se ujali mladí interpreti s významnými mezinárodními vavříny, především však s citem pro půvab Dvořákových písní i pro neopakovatelné barvy skladatelem dotýkaného nástroje. Sopranistku Simonu Šaturovou, mezzosopranistku Markétu Cukrovou, tenora Petra Nekoranec na Dvořákův klavír doprovázel Vojtěch Spurný. V rámci nahrávání vznikl v produkci Jiřího Hubače ze společnosti BVA International pořad pro Českou televizi. Album s novou nahrávkou vydal Supraphon 20. dubna 2018 na CD i v digitálních formátech.

Karel Gott vydal nové album Ta pravá. Tucet písniček je mixem popové klasiky a standardů, které chtěl natočit již dříve, v průběhu let na ně nezapomínal a nyní pro ně přišel ten správný moment. Tou pravou je ovšem také původní domácí píseň, kterou mu „na tělo“ napsal zpěvák a skladatel Marek Ztracený. Zajímavá první spolupráce se podařila tak, že se dokonce stala songem titulním. Vznikl k němu navíc také produkčně a vizuálně ambiciózní videoklip s originálním ohlédnutím za úspěšnou a bohatou kariérou Karla Gotta.

Nové album Olympiku vydané v září 2018 představuje hned čtrnáct čerstvých skladeb Petra Jandy, stylově shrnujících vlastně celé rockové období existence kapely. Od prostých šedesátkových popěvků přes dojemné balady ve stylu sedmdesátých a osmdesátých let či pořádně našlápnuté kytarové hard rychlovky až po logická životní ohlédnutí, to vše pod heslem „Nová energie“. Album Trilobit přineslo Olympicu uznání od hudebních publicistů i oživení mezi fanoušky.

Radek Baborák neváhal upravit si nevyužitou větu ze symfonie pro doplnění chybějících částí nedokomponovaného hornového koncertu W. A. Mozarta. Z dochovaných fragmentů tímto způsobem vznikly hned dva „nové hornové koncerty“. Do kontextu objevování krásně zapadá mnoha záhadami opředená Koncertantní symfonie pro čtyři dechové nástroje s orchestrem, K 297b. Ta je nahraná v Baborákově úpravě pro původní mozartovské obsazení. Sólových partů se ujali virtuosní hráči nejlepších evropských orchestrů. Ve 12 hornových duetech – na tomto albu jediné kompletně dochované skladbě v původním obsazení – je Baborákovi partnerem další hornová legenda současnosti, Radovan Vlatković. Album bylo oceněno v rámci cen Classic Prague Awards.

Mezzosopranistka Dagmar Pecková se rozhodla nadělit sobě i svým přátelům a příznivcům velmi osobní dárek v podobě vánočního alba. Posluchač se potěšil českými a moravskými koledami i něžnou poetikou vánočních písní z českých barokních kancionálů 17. století (Michnova Chtíc aby spal ve výběru nemůže chybět). Na vzniku alba i na doprovodném koncertním turné spolupracovala s Jaroslavem Krčkem a jeho Musicou Bohemicou. Nahrávka patřila v roce 2018 k těm komerčně nejúspěšnějším z klasiky.

Rok 2019 je pro album Nikola Šuhaj loupežník , ale především pro sourozence Ulrychovy v hned několika ohledech výroční. Petrových pětasedmdesát, Hanina sedmdesátka, pětapadesát let společného vystupování, z toho čtyřicet pět se skupinou Javory. Tyto roky představují spoustu skvělé muziky a v únoru 2019 i reedovaný Nikola Šuhaj loupežník patří mezi tu nejvzpomínanější.

Věhlasná Zlatá ladička byla udělena nahrávce písní Bohuslava Martinů v podání Martiny Jankové, Tomáše Krále a Ivo Kahánka. Diapason d'Or (Zlatá ladička) je nejvyšší ocenění nahrávek udělované odbornými kritiky významného francouzského hudebního magazínu Diapason. I když Supraphon získal toto ocenění již za řadu nových i archivních nahrávek, vždy jde o mimořádnou událost a významné ocenění české hudby na mezinárodním poli.

K významnému životnímu jubileu nejúspěšnějšího zpěváka v historii české populární hudby Karla Gotta vydal Supraphon hned dvě speciální kolekce mapující jeho nejoblíbenější písně z průběhu šesti dekád jeho oslnivé hudební kariéry. KAREL GOTT 80/80 – Největší hity 1964–2019 na 4CD a zároveň v exkluzivním výpravném 15CD-boxu pod názvem KAREL GOTT SINGLY – 300 písní z let 1962–2019. Karel Gott za 4CD komplet 80/80 – Největší hity 1964–2019 převzal Zlatou desku Supraphonu.

Nejvýznamnější český zpěvák populární hudby Karel Gott zemřel v osmdesáti letech. Za více než padesát let kariéry vydal na tři stovky desek a nazpíval kolem tisícovky písní. Jeho jméno se stalo pojmem nejen u nás, ale i v Německu, kde si vysloužil přezdívku Zlatý hlas z Prahy.

Pavel Haas Quartet vydal v pořadí již osmé album, tentokrát se Smyčcovými kvartety č. 2, 7 a 8 Dmitrije Šostakoviče. Za nahrávku získal poprvé jedno z nejprestižnějších českých ocenění Classic Prague Awards 2019.

Třicáté výročí začátku cesty ke svobodě a demokracii slaví Supraphon vydáním speciální kompilace nejúspěšnějších písní Marty Kubišové na albu Depeše, které vyšlo na CD, LP i digitálně. Marta Kubišová naposledy vystoupila na výjimečném listopadovém koncertě v pražské Lucerně. K této příležitosti vznikla i nová nahrávka hymnické písně Modlitba pro Martu.

Classic Prague Awards v kategorii Nahrávka roku získal mezinárodně uznávaný a oceňovaný Pavel Haas Quartet za album s kvartety Dmitrije Šostakoviče. Vzhledem k tomu, že Pavel Haas Quartet je aktuálně na turné v Německu, převzali cenu zástupci vydavatelství Supraphon.

Cenu Classic Prague Awards za komorní výkon si odnesl Belfiato Quintet za své provedení Rejchových kvintetů, které nahrál na album, jenž vydal Supraphon koncem září.

Ivo Kahánek získal BBC Music Magazine Award! S nahrávkou klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů slavil klavírista Ivo Kahánek s Bamberskými symfoniky a dirigentem Jakubem Hrůšou úspěchy od samého vydání. Album například získalo BBC Radio 3 Disc of the Week, BBC Music Magazine Recording of the Month, Choc de Classica, Album der Woche na BR Klassik a Choix de Classique HD. Muzikanti se v květnu 2020 dočkali vítězných vavřínů v kategorii Concerto v rámci prestižních britských BBC Music Magazine Awards.

Při příležitosti významného životního jubilea Jitky Zelenkové vydává Supraphon speciální Best of. To nabízí více než dvacet snímků, které mapují úspěšnou uměleckou kariéru oblíbené zpěvačky a najdete zde tak všechny velké šlágry jejího života včetně duetů s Karlem Gottem, Karlem Černochem, Karlem Zichem a Davidem Krausem.

Vyhlášení vítězů nejstaršího českého odborného hudebního ocenění Anděl byli díky pandemii coronaviru pouze ve vysílání České televize. Favoritem se stal Vladimír Mišík, který s albem Jednou tě potkám získal od České hudební akademie rekordních šest sošek. Supraphon v roce 2020 také vydal reedici jeho alba „…ETC 2“

V roce 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vychází poprvé mimo Japonsko integrální nahrávka Beethovenových kvartetů pořízená legendárním Smetanovým kvartetem pro Nippon Columbia. Tato unikátní nahrávka, která vznikla v letech 1976–1985 v Praze i přes své zdánlivé stáří stále fascinuje a pohlcuje živostí a dynamičností Smetanova kvarteta a je naprosto strhující i pro dnešního posluchače. Nahrávka pečlivě zremasterovaná z původních analogových pásů skýtá pro milovníky dokonalého zvuku možnost poslechu v Hi-Res 24 bit / 192 kHz.

Vychází album 4 Tenoři. Vokální formaci tvoří držitelé tří cen Thálie, pop-muzikálová legenda a sólista opery pražského Národního divadla. Marian Vojtko, Pavel Vítek, Jan Kříž a Michal Bragagnolo jako 4 Tenoři poprvé společně zazpívali před třemi lety na koncertě Pocta muzikálům s Českým národním symfonickým orchestrem pod vedením Marcella Roty. Jejich eponymní album se stalo jedním z komerčně nejúspěšnějších CD Supraphonu v roce 2020.

Ke 150. výročí narození Vítězslava Nováka, vyšla první studiová nahrávka jeho Klavírního koncertu e moll v podání Jana Bartoše a Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného Jakubem Hrůšou. Album získalo v zahraničí: Album of the Week, Europadisc (2020); Classical Album of the Week, The Guardian (2020)

Vilém Veverka, hobojista světového renomé, po několika „klasických“ vrcholech (oceňované nahrávky skladeb Telemanna, Brittena, Vivaldiho, Zelenky, Bacha) vydal album Next Horizont na pomezí stylů a žánrů. Album obsahuje skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ennia Morriconeho, Ástora Piazzolly, skupiny Led Zeppelin, ale také Mariána Vargy, Zdeňka Merty, Miroslava Žbirky a Martina Hyblera. Mezi hudební hosty si Vilém Veverka přizval houslového virtuosa Pavla Šporcla. Crossoverové album Next Horizon patřilo mezi nejprodávanější alba s umělcem klasické hudby v roce 2020.

K nedožitým 90. narozeninám fenomenálního klavíristy Ivana Moravce (9. 11. 2020) vychází speciální boxset Portrait. 11 CD a 1 DVD je dosud nejkomplexnější kolekcí nahrávek v tuzemsku i ve světě uznávaného umělce doplněná filmovým dokumentem a dosud nezveřejněnými unikátními snímky z archivu České televize.

Stále populárnější rocková kapela Škwor vydala v pořadí desáté studiové album Tváře smutnejch hrdinů. Jejich album se v listopadu ihned vyhouplo do čela hitparády IFPI-ČR a stalo se i jedním z nejprodávanějších titulů roku 2020!

Skupina Tata Bojs vydala po pěti letech řadovku s pořadovým číslem 10. To dostalo název Jedna nula, který v sobě skrývá hned několik výkladů tohoto slovního spojení. Kapela z Hanspaulky jím reflektuje fakt, že se jedná o v pořadí desátý studiový počin. Stejně tak je v něm zároveň skryt i odkaz na binární soustavu, tedy základní vzorec digitálního světa, který je stále běžnější součástí našich životů. A promítá se i v obalu novinky, jejž vizuální umělec a frontman Tata Bojs Milan Cais vytvořil právě za použití moderních digitálních technologií a pomocí scanneru převedl členy skupiny na „jedničky a nuly“. Nula v názvu alba též symbolizuje jakési „nic“ a jedna naopak „něco“. Čísla, která jsou hned za sebou, ale zároveň tvoří velký kontrast. V neposlední řadě je i Jedna nula určitým synonymem pro vítězství, v něž všichni doufáme. Kritiky i fanoušky velmi vřele přijatá novinka vznikla v producentském tandemu Milan Cais a Dušan Neuwerth a za spolupráce řady dalších osobností (Marcel Bárta – saxofon, sCore orchestra a třeba i bývalý člen TB Marek Doubrava – aranže smyčců).

Supraphon jako první titul v roce 2021 vydává audioknihu, která navazuje na novou a velmi očekávanou minisérii České televize „Božena“ – o spisovatelce Boženě Němcové. Audiokniha „Božena Němcová – Korespondence 1844—1862“ vydal Supraphon den po odvysílání prvního dílu na CD-MP3 a v digitálních formátech. K hlasu Ani Geislerové, která v televizním seriálu ztvárnila starší podobu legendární spisovatelky, se v nahrávacím studiu přidal ještě hlas herce Igora Orozoviče, jenž v nahrávce upřesňuje okolnosti vzniku jednotlivých dopisů, připomíná osobnosti, jimž byly určené, a celkově přibližuje atmosféru doby národního obrození.

Zemřel legendární textař, básník, zpěvák, herec a autor svérázných proslovů Jan Vodňanský. Supraphon mu následně – v květnu 2021 vydal album Jubileum, které vznikalo k jeho osmdesátinám ve spolupráci s hudebnicí a herečkou Haňou Navarovou.

Spisovatel a dramatik Patrik Hartl vydal u Supraphonu svoji úplně první audioknihu. Šlo o populární román Prvok, Šampón, Tečka a Karel, který načetl herec Martin Hofmann. V době vydání audioknihy se chystal do kino-distribuce i film, kde jednu se stěžejních rolí ztvárnil právě Martin Hofman.

Sopranistka Kateřina Kněžíková u Supraphonu vydává své první album – nazvané Phidylé. Natočila ho s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s dirigentem Robertem Jindrou. Obsahuje písně Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského. Album vzbudilo celosvětový ohlas a získalo nominaci na BBC Music Magazine Awards.

Beethovenova kompletní klavírní tria se Sukovým triem natočil Supraphon pro japonskou společnost Nippon Columbia v krátkém čase od června 1983 do dubna 1984. Zachycují zralý ansámbl s Josefem Hálou, který v roce 1980 u klavíru vystřídal Jana Panenku. Zvuku souboru dominují smyčce, především housle Josefa Suka, který definoval i interpretační principy; jedinečnost souboru a jejich nahrávek stojí na nekompromisní technice, zvukové vytříbenosti, obdivuhodné souhře a hluboké muzikalitě prosté jakékoli povrchní efektnosti. V červenci 2021 tyto nahrávky vydal Supraphon a ta ocenil magazín Gramophone svým ceněným: Editor's Choice.

Klavírní virtuos Ivo Kahánek vydal za velkého zájmu odborníků i veřejnosti komplet klavírního díla Antonína Dvořáka. Nahrávka získala ocenění: Album of the Week, MDR Kultur (2021) a The Best Classical Albums, Qobuz (2021).

U Supraphonu vydává svojí první sólovou desku člen Berlínských filharmoniků – hráč na anglický roh Dominik Wollenweber. Jeho album The Art of English Horn obsahuje i nahrávku s Berlínskými filharmoniky a Sirem Simonem Rattlem (v Sibeliově symfonické básni Labuť z Tuonely).

V obnovené fanouškovské anketě Český slavík, jejíž vyhlášení proběhlo v pátek 19. 11. v rámci slavnostního večera v pražském Hudebním divadle Karlín, se stal absolutním vítězem Marek Ztracený, když obdržel celkem 48048 hlasů. Ztracený, pro něhož byla vítězství v kategorii zpěváků i zisk „absolutního slavíka“ vůbec prvními v kariéře, navíc získal také cenu Nejoblíbenější píseň posluchačů Rádia Impuls, kterou se stala skladba Moje milá.

Prvenstvím se může chlubit také talentovaný písničkář Michal Horák, který letos v září vydal u Supraphonu svou druhou řadovku Michalbum a na základě hlasování fanoušků se stal Objevem roku, když předčil zpěvačku Annabelle a skupinu Bert & Friends.

Mezi zpěvačkami kralovala Ewa Farna, která těsně porazila dvacetinásobnou Zlatou slavici Lucii Bílou. Mezi kapelami pak triumfovali Mirai, kteří v hlasování trumfli Kryštof a Kabát.

Tomáš Klus vydává po třech letech své řadové album Cítím, které exkluzivně distribuuje Supraphon. Jde o pop moderního střihu s nezaměnitelným „klusovským“ rukopisem. Album obsahuje šestnáct písní, které vznikaly ve spolupráci s producentem Jiřím Burianem (Kapitán Demo, Southpaw, Republic of Two) v jeho hudební laboratoři Alpha Studio. Jiří Burian vtiskl písním současný zvuk a zároveň podtrhl Klusův jedinečný písničkářský styl.

Ivan Mládek slaví osmdesátiny a Supraphon vydává jeho dvě první alba Dobrý den a Nashledanou v jubilejní reedici na 2CD a LP.

Lucie Bílá vydala nový duet Jednu malou chvíli s populárním zpěvákem Janem Bendigem, finalistou legendární první řady Česko Slovenské Superstar z roku 2009.
Velice úspěšná písnička vznikla ve spolupráci s novým produkčním a autorským týmem Lucie Bílé. Hudebním producentem a zároveň autorem hudby je Dalibor Cidlinský jr. a o text se postaral populární Pokáč. Singl s jasným hitovým potenciálem byl zároveň doplněn emotivním videoklipem. Duet se stal jednou z nejhranějších písní roku!

S albem Phidylé slavila sopranistka Kateřina Kněžíková s Janáčkovou filharmonií Ostrava a dirigentem Robertem Jindrou úspěchy od samého vydání (Gramophone Editor's Choice, nominace na cenu Anděl 2021). Nyní se Phidylé Kateřiny Kněžíkové dočkala vítězných vavřínů v rámci BBC Music Magazine Awards v ostře sledované kategorii „Vocal“! Ceny britského časopisu BBC Music Magazine jsou vyhrazené pouze klasické hudbě a na rozdíl od většiny jiných prestižních cen zde o vítězi jednotlivých kategorií rozhoduje prostřednictvím internetového hlasování široká veřejnost po celém světě.

Vokální formace 4 Tenoři vystoupila hned dvakrát v pražském Foru Karlín. Jejich první album dosáhlo statut zlaté i platinové desky a populární kvarteto zpěváků se tak stalo jedněmi z komerčně nejúspěšnějších interpretů.

13. června vychází u Supraphonu albový debut skladatele a zpěváka RODANA pojmenovaný Glasses Off. Se svým vůbec prvním singlem Gone se RODAN na přelomu roku 2020 a 2021 vyšvihl do hitparád Expres FM i Evropy 2 (kde následně získal také nominaci na Objev roku 2021) a mezi 50 nadějí české hudby dle vlivného hudebního magazínu Headliner. Naprosto zásadní osobou Glasses Off je producent Jan Čechtický, jenž se stal RODANovi hudebním mentorem.

Elizabeth Kopecká pod křídly Supraphonu startuje hudební kariéru! Má stříbro z poslední řady Česko Slovenské SuperStar, kde si získala srdce milionů diváků a posluchačů jak v Čechách, tak na Slovensku. Charakterizuje ji přesvědčivý hlasový projev a jejím poznávacím znamením je mimořádně přitažlivá barva hlasu. Elizabeth není na hudební scéně úplný nováček. Již dříve spolupracovala s věhlasným producentem Janem P. Muchowem, který se stal v jistém slova smyslu mentorem její hudební tvorby, ale až účast v SuperStar byla definitivně odrazovým můstkem k současné hudební kariéře. Vydala svůj první singl: Summer Boyfriend.

Ve věku 75 let zemřela Hana Zagorová, která spolupracovala s vydavatelstvím Supraphon od roku 1968 a v průběhu let se stala jednou z nejprodávanějších zpěvaček v historii české populární hudby.

Supraphon ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a s dirigentem Marko Ivanovićem vydal album s Kabeláčovými skladbami: Mysterium času – Passacaglia pro velký orchestr, op. 31; Hamletovská improvizace pro velký orchestr Op. 46; Zrcadlení Op. 49; Proměny (Metamorfózy) II. chorálu Hospodine, pomiluj ny Op. 58. Album zaznamenalo úspěšné recenze doma i v zahraničí a bylo nominováno na ceny Anděl 2022.

Pět let od svého vzniku a dva roky po vydání prvního eponymního alba, které již díky úspěšnému prodeji dosáhlo na kredit platinové desky, vydali 4 Tenoři novinkové album nazvané Láska prý. Zpěváci Marian Vojtko, Pavel Vítek, Michal Bragagnolo a Jan Kříž spojili své síly při nahrávání v Mercury studiu, kde v produkci Janise Sidovského a v hudební režii Charlieho Blažka za doprovodu Unique Orchestra vzniklo dvanáct nových nahrávek. Repertoár opět tvoří slavné skladby z pokladnice světové i domácí muzikálové a filmové hudby. Vybrány byly písničky od Ennia Morriconeho, Leonarda Bernsteina nebo skupiny Beatles. Pozornost vzbudila nově objevená a nikdy zatím nenazpívaná píseň Karla Svobody Pýcha předchází pád.

Talentovaný producent, skladatel a multiinstrumen­talista Prokop Korb, tvořící pod uměleckým jménem badfocus spojil síly se Supraphonem a 11. 11. 2022 vydal u nevětšího českého nezávislého vydavatelství své druhé řadové album meditating while raving. Kromě diugitálních formátů vyšla působivá novinka také v limitované edici na LP.

Totally Nothin, jenž se pohybuje na pomezí alternativního rapu a punk-rapu, s každou svou novinkou dokazuje, že mu nic ze zmíněného nechybí. Potvrdil to i albem Noční můry, které vydal 25. 11. 2022. Na Noční můře spolupracoval s celou řadou zajímavých hostů jako zpěvačka Lenny, Vercetti CG, Darewin nebo generace mladých producentů jako badfocus, Rainer a Maxipejsek.

Talentovaný mladý písničkář RODAN, který v roce 2022 vydal povedený albový debut Glasses Off, byl vybrán mezi pět finalistů českého národního kola soutěže Eurovision Song Contest 2023! O postup do celosvětového finále se RODAN utkal s Maellou, Markétou Irglovou, Pam Rabbit a kapelou Vesna. Umístil se na třetím místě a účast v soutěži mu přinesla nové fanoušky i ze zahraničí.