HANA MACIUCHOVÁ

„Spolupráce s paní Hanou Maciuchovou na audioknižních titulech byla nezapomenutelná. Patřila k našim nejlepším interpretkám audioknih a mluveného slova, o čemž svědčí i Zvláštní cena Asociace vydavatelů audioknih za mimořádný přínos v oblasti audioknih udělená za rok 2016. Měla vysoce kultivovaný projev, dokonale ovládala herectví na mikrofon a ctila krásu českého jazyka. Se Supraphonem spolupracovala již od sedmdesátých let. V roce 2018 načetla pro naše vydavatelství audioknihu Robin autorky Zdeny Frýbové a o rok později patřila mezi pět interpretů nahrávky nejkrásnějších příběhů z Bible,“ uvedl producent Supraphonu Alan Piskač.

Vyrůstala v Olomouci, kde absolvovala gymnázium. Její rodiče byli vášnivými ochotníky, členy olomouckého divadelního spolku Mrštík, a tak se od mládí pohybovala v prostředí amatérského divadla a během školní docházky byla členkou Studia při místním Divadle Oldřicha Stibora. Po střední škole nastoupila na pražskou Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kterou ukončila v roce 1968. K jejím profesorům patřili Radovan Lukavský, Karel Höger, Libuše Havelková, František Salzer a Helena Tesárková.

Od roku 1969 byla členkou Divadla za branou a od roku 1971 do roku 2011 byla členkou Divadla na Vinohradech. Ztvárnila zde řadu zejména tragikomických rolí, k jakým patřila například Líza z Obchodníka s deštěm, Roxana v Cyranovi z Bergeraku či Markétka v Mistru a Markétce. Vedle toho si zahrála Gertrudu v Hamletovi uváděném na Hradě v rámci shakespearovských Letních divadelních slavností či v inscenaci Chvilková slavnost v Divadle Radka Brzobohatého. V posledních letech hostovala v pražských divadlech Studio DVA a Ungelt.

Všeobecně známou se stala především díky svým televizním rolím, zvláště v seriálech Krkonošské pohádky (1974–1984), Chalupáři (1975), Nemocnice na kraji města (1977), Žena za pultem (1977), Dynastie Nováků (1982) či Ulice (2005). Mnohem méně příležitostí dostala ve filmu, vystupovala například ve snímcích Lucie, postrach ulice (1983), Samotáři (2000) či Únos domů (2002). Nejvýraznější její filmovou rolí byla postava Olgy Scheinpflugové ve filmu Člověku proti zkáze (r. Štěpán Skalský, 1989). Posledním snímkem, ve kterém vystoupila, byla tragikomedie Tátova volha (r. Jiří Vejdělek, 2018).

V letech 1998, 2005 a 2010 získala ocenění (Ne)viditelný herec – 1. místo za nejpopulárnější herecký výkon na vlnách Českého rozhlasu. V letech 2008 a 2009 získala cenu TýTý pro nejoblíbenější televizní herečku. Dále ji diváci zvolili mezi desítku nejoblíbenějších hereček v anketě Hvězda mého srdce, kterou vyhlásila počátkem roku 2008 Česká televize. U příležitosti státního svátku jí byla dne 28. října 2010 udělena Medaile Za zásluhy v oblasti kultury. V roce 2016 byla jmenována čestnou prezidentkou mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.

Zemřela po dlouhé těžké nemoci. Rozloučení se uskuteční pouze v úzkém rodinném kruhu, oznámila hereččina sestra Silvie Marková. Současně požádala veřejnost, aby v této těžké chvíli respektovala soukromí její rodiny.

S vydavatelstvím Supraphon spolupracovala Hana Maciuchová již od 70. let. Nahrála několik úspěšných alb pro dětské i dospělé posluchače z nichž nejúspěšnější jsou například dramatizace románů Karla Maye a Julese Vernea – dále také nahrávky: Neobyčejný život Karla Čapka, Řeč o lásce s Milošem Kopeckým a Krkonošské pohádky. K posledním spolupracím Maciuchové s vydavatelstvím Supraphon patří audioknihy Bible a humoristická kniha Robin spisovatelky Zdeny Frýbové.