S malým zpožděním oslaví 14. září 2021 koncertem ve Státní opeře své letošní pětašedesáté narozeniny (*3. srpna 1956 v Košicích). A hned potom, 17. září odstartuje turné po šestatřiceti „štacích“ v Česku, Slovensku i Německu. Na koncertním turné Intimity se Štefanem Margitou vystoupí i autor dvanácti písní nového pěvcova alba Na správné cestě Michal Kindl a talentovaná violoncellistka Iris Moris. Operní zpěvák se tentokrát představí s poetickými písněmi šansonového vyznění.
Práce pro operního pěvce přece jen netradiční vám naplnila období nuceného divadelního a koncertního půstu?
Štefan Margita: Dělat desku byla výhra, to byla moje záchrana. Doma mě nebavilo sedět, ale když jsme se s Michalem Kindlem domluvili a on pro mě napsal opravdu krásné písně, musel jsem se je učit a mohl jsem zpívat. A Michal si mohl sednout ke klavíru a skládat.
Michal Kindl: Skládal jsem hodně, nejprve pro Štefana a hned potom i pro svou vlastní desku, která vyjde v příštím roce. Když jsem je porovnával, zjistil jsem, že jsou pochopitelně diametrálně odlišné. Byl jsem hodně produktivní už proto, že se nám narodila před třemi měsíci dcera Adelaide.
ŠM: A nám „vnučka“, našli jsme novou rodinu, máme je jako své děti.
MK: Štefan byl první, komu jsem volal, když přišla na svět. Teď chodí po Praze s kočárkem a denně jsme v kontaktu.
Zdá se, že jako autor a interpret jste si dokonale sedli i lidsky?
ŠM: Michal mi psal písničky na tělo, pro můj hlas. Ale to nešlo samo sebou – důkladně vyzvídal, zpovídal mě, chtěl znát podrobnosti mého života, jaké jsem měl dětství, které partnerky, jaký je po třiceti letech manželství náš vztah s Hankou, všechno chtěl vědět, až jsem se divil proč – a to se tak často nestává. Bylo mu dvaatřicet, když ty písně psal, říkám si, kde se to v tom mladém klukovi vzalo. Když si i Hana, která nazpívala v životě devět set písniček a spoustu jich otextovala, od takhle mladého autora objedná písničky na svou novou desku, to už je nějaká vizitka.
MK: Zpívám a skládám hlavně pro sebe. Pokud píšu pro někoho jiného, snažím se, abych toho interpreta poznal co nejblíž, aby se v tu chvíli pro mě stal nejbližší rodinou, abych ho poznal co nejvíc obnaženého, totálně nahého: kdo jsi, jak to cítíš, co v tuhle chvíli vnímáš, tvoje silné i slabé stránky. Píšu hudbu a text najednou a snažím se, aby se v písni odrazila celá jeho osobnost.
ŠM: Hodně jsme se zabývali textem, já opravdu mám rád, když dostanu krásný text a můžu si s ním pohrát. Hanka mi v tom pomáhala, zdůrazňovala, že ten text je tak závažnej, že posluchač musí rozumět každému slovu. A řekla mi podstatnou věc: v opeře máš k dispozici dvě a půl hodiny, tady máš tři minuty, takže každé slovo je důležité. Tak ukaž, co umíš.
Takže jste Michalovy písničky bral bez výhrad?
ŠM: Ano, neměl jsem žádné výhrady, možná kromě sem tam slova, kterému jsem třeba nerozuměl, jsem nemusel Michala žádat, aby něco měnil. A že mě nešetřil. Například píseň, která se jmenuje Země, a která se nedostala na desku, ale bude jako přídavek na koncertech, začíná „Střeží“ to je na zpívání hodně těžké.
A v písni Skřivan máte, vy Slovák, plno ř…
ŠM: To mi napsal za trest– samé ř. Karel Gott by mu dal!
Je obtížné se z operního zpěvu přeladit do, řekněme, šansonu?
ŠM: Není, aspoň pro mě ne, a víte proč? Když jsem nastoupil na konzervatoř v Košicích, moje paní profesorka určila, že ten první rok žádné operní árie nebudeme zpívat, jenom písně. To mi hodně pomohlo. Když uděláte písňový recitál, taky nemůžete zpívat operním stylem, takže mi to i u těch nových písniček strašně pomohlo.
Ale operní školení spolu s dokonalou technikou a vaší příslovečnou vervou v nich sem tam „prosvítá“ a vlastně je to ozvláštňuje.
MK: Když jsem ty skladby psal, myslel jsem na to, aby se v nich mohlo uplatnit to Štefanovo oktávování – ono to je přece jen výjimečné, když operní zpěvák nezpívá úplně operním způsobem. V kombinaci s jednodušší písňovou formou tak vzniká nový žánr a každý ten kus je originál.
ŠM: Ale Michal s Danielem Hádlem, který písně aranžoval a v jehož studiu na Vyžlovce jsme natáčeli, mě usměrňovali, aby té opery nebylo moc. Zklidňovali můj hlas…
Teď je deska na světě, představíte ji na turné, váš koncertní život se tedy vrací do předcovidových časů?
ŠM: Snad se pomalu začíná zase vyjasňovat. Natáčíme, koncertujeme, pustí nás mezi lidi na jeviště, bez roušek, budeme si vidět do očí, vrátí se normální atmosféra. A pojedeme příští rok do Ameriky.
MK: Podařila se úžasná věc. Štefanova manažerka v Curychu slyšela desku Na správné cestě a sjednala nám turné po českých a slovenských ambasádách. Má to být asi osm koncertů. Já se Štefana ptal, jak to na takových akcích vypadá. To asi přijde tak maximálně sto padesát lidí někam do většího obýváku s pianem v koutě… Ne dva až tři tisíce, vyrazil mi dech. Takže: 21. května příštího roku bychom měli mít s pořadem Intimita premiéru v New Yorku.
Na vašich stránkách na webu se můžeme dočíst mimo jiné, že jste předloni debutoval v roli Aigistha v opeře Elektra ve Valencii a že o Tichona v Kátě Kabanové v newyorské Metropolitní opeře a o Lodgeho ve Zlatu Rýna v Chicagu jste vinou pandemie přišel. Co všechno covid ve vašem případě překazil?
Řadu představení ve významných operních domech – ano, Chicago celý cyklus Ringu, New York Metropolitní Káťa Kabanová, Itálie Elektra, Washington Boris Godunov, také naše turné s Hankou Konečně společně. Teď se to pomalu vrací, budou nové produkce, ve Washingtonu se vrátí Boris Godunov, bude snad i Elektra, v Dalasu Ring a čerstvá zpráva je z Londýna, kde budu nově zpívat v Salome Heroda. Tam je premiéra ohlášená na září příštího roku.
Dobrá zpráva je, že lidi se těší a koncerty máte vyprodané.
MK: Je složité v tomto čase cokoli plánovat a vůbec dělat – když v Národním divadle je místo pěti pokladních jen jedna, tak je to opravdu smutné, to už o něčem svědčí. Na druhou stranu, kdy jindy ukázat, co cítíme než v téhle době, nedá se tomu utéct, není kam, měli bychom teď být všichni trošku pokorní a jít na podium hlavně pro lidi, nejen pro výši honoráře.
Potěší vás, že na nové desce zníte velmi mladě?
ŠM: To je pro mě nejkrásnější zpráva. To víte, v pětašedesáti se zpěvákům mnohdy třepe hlas, jdou s ním dolů, zpomalují…