NOVINKY KLASIKY

Vydavatelství Supraphon pozvalo ve čtvrtek 25. listopadu 2021 zástupce médií do příjemného prostředí RadioCafé v Českém rozhlase, aby prezentovalo za přítomnosti umělců letošní podzimní produkci v oblasti klasické hudby.

Z Berlína přijel Dominik Wollenweber, který v říjnu u Supraphonu vydal své první samostatné album – příhodně nazvané: The Art of English Horn. „Velmi mi záleží na prezentaci anglického rohu jako sólového nástroje a na tom, aby se zbavil zařazení jako pouhý nástroj orchestru. Anglický roh má mnoho zvukových odstínů. Může znít žertovně jako v kvartetu Jeana Françaixe, je virtuózní jako v Bachově koncertu, a v dalších dílech má přirozeně také tu zamyšleně smutnou barvu. Myslím, že na rozmanitosti alba The Art of English Horn je cosi velmi zvláštního, a právě směs dramatických barev posluchače strhne. Aspoň v to doufám. Proto také nechci žádné ze skladeb, které jsem nahrál, dávat přednost. Každou z nich mám rád,“ uvedl Dominik Wollenweber.

Umělecký šéf souboru Hipocondria Ensemble Jan Hádek přítomné novináře seznámil s albem složeným se skladeb Šimona Brixiho – Missa ex D, Arietta De gloriosissima resurectione Domini nostri Jesu Christi, Litaniae de venerabili sacramento, Alma redemptoris mater, Domine ad adjuvandum me festina, Magnificat. „Jsem přesvědčen, že hudba Šimona Brixiho si zaslouží pozornost a má své místo v kontextu evropské hudby 18. století. Doufám tedy, že naše nahrávka znovu oživí zájem o hudbu tohoto významného, ale zapomenutého skladatele české barokní hudby,“ prohlásil Jan Hádek.

Z Brna na podzimní setkání nad novinkami Supraphonu přijel umělecký vedoucí a dirigent Roman Válek se svou manželkou Terezou, která se spolupodílí na provozu renomovaného souboru Czech Ensemble Baroque a je jeho sbormistryní. Pozornost zaměřili k dílu Františka Ignáce Antonína Tůmy. V polovině října vydali pozoruhodné album s nahrávkou jeho Requiem a skladby Missa della morte in c. Na otázku šéfproducenta Supraphonu Matouše Vlčinského jak se seznámili s Tůmovým dílem odpověděl Roman Válek: „Tůmovo jméno jsem měl díky tradičním názorům dlouho v šuplíku ranně klasicistních skladatelů. Při realizaci Stabat Mater, které bývalo prezentováno jako jedno z mála duchovních skladeb na mě v mezinárodní databázi hudebních pramenů „RISM“ vypadlo hned devět verzí této chrámové formy. To podnítilo mé archeologické srdce a pak už jsem se nestačil divit… Jeho nejvýznamnějším tvůrčím obdobím po smrti Karla IV. byla 50. léta (konkrétně 1741–1750), kdy byl kapelníkem královny vdovy po Karlu VI. ve Vídni. Jeho sloh je blízký Bachovi co do oduševnělosti hudebních témat. Měl nekonvenční přístup k harmonii a skvělý kontrapunkt. Napadlo mě tedy představit veřejnosti Tůmu v jeho pravém světle.“

Skladby Bohuslava Martinů, jež vznikaly ke konci jeho života v letech 1953 až 1958 – Fresky, Paraboly a Rytiny – jsou hluboká, výjimečná a skutečně vrcholná díla. Jejich krása však stále ještě není dostatečně doceněna. Nová nahrávka Symfonického orchestru Českého rozhlasu s renomovaným dirigentem Tomášem Netopilem dává naději, že se to změní. Dirigent Tomáš Netopil v RadioCafé hudebním publicistům pověděl: „Velmi mne fascinuje široká kompoziční škála, kterou Martinů v těchto různorodých skladbách pozdního období využívá. Přes barokně laděnou Předehru se dále noříme do opulentního symfonického zvuku Fresek, kde pro navození výrazové intenzity skladatel dělí smyčcovou složku do jemných mikrosvětů, které tento plný symfonický zvuk ještě umocní. Symfonické preludium Skála je nezbytným dílkem pomyslné mozaiky pozdního díla Bohuslava Martinů. V závěru této skladby slyšíme přímou tematickou inspiraci příštího, již obsáhlejšího díla – Parabol. Poslední skladbou jsou Rytiny, které nám svou křehkostí a intimností otevírají další kompoziční paletu Bohuslava Martinů a zdůrazňují silně jeho mistrovství.“

Alba naleznete v nabídce e-shopu Supraphonline: https://www.supraphonline.cz/…/vazna-hudba