Lubomír Brabec patří mezi nejvýznamnější české kytaristy a je považován za jednoho z nejbrilantnějších interpretů klasické kytarové hudby na světě. Hudební dráhu začal jako houslista, ale jeho skutečnou vášní se stala kytara, kterou vystudoval na konzervatoři v Plzni a později v Praze pod vedením Milana Zelenky. V roce 1980 získal stipendium britské vlády a pokračoval ve studiu na prestižní Royal Academy of Music a v Early Music Centre v Londýně.

Jeho interpretační záběr je mimořádně široký – od loutnové hudby až po současnou kytarovou literaturu. Spolupracoval s řadou předních pěvců a instrumentalistů, jako jsou Gabriela Beňačková, Peter Dvorský, Štefan Margita, Daniel Hůlka, Kateřina Englichová, Pavel Šporcl, Jiří Bárta, Václav Hudeček či Jaroslav Svěcený. Nevyhýbá se ani spolupráci s umělci z oblasti populární hudby, například s Lucií Bílou, Petrem Jandou nebo Karlem Vágnerem.

Brabec je rovněž uznávaným aranžérem – pro kytaru upravil stovky skladeb, čímž významně rozšířil její možnosti jako sólového i komorního nástroje. Spolupracuje s vydavatelstvími Supraphon, Multisonic, Arco Diva a BestIa a na svém kontě má více než 30 CD, včetně alb věnovaných skladatelům jako F. Sor, J. S. Bach, F. Tárrega, N. Paganini, A. Vivaldi, H. Villa-Lobos, V. Trojan či E. Granados.

Za svou uměleckou činnost získal řadu ocenění. Již v roce 1974 zvítězil v prestižní soutěži Concours International de Guita v Paříži. V roce 1986 obdržel Zlatý štít Pantonu za nejlepší nahrávku roku (Concierto de Aranjuez), o tři roky později mu byla v Brazílii udělena medaile H. Villa-Lobose. Supraphon mu udělil zlaté desky v letech 1991 a 1996 za nahrávky Vivaldiho koncertů, a v roce 2001 dokonce platinovou desku. V roce 2003 získal zlatou i platinovou desku od vydavatelství Multisonic za album Vánoční transformace. Jeho celoživotní přínos české kultuře byl v roce 2013 oceněn medailí Za zásluhy.

Lubomír Brabec je také vášnivým sportovcem a dobrodruhem. Věnuje se vodáctví, jachtingu, potápění, lyžování, canyoningu, skialpinismu a jízdě na koni. Jeho láska k přírodě a dobrodružství se promítla i do jeho hudební kariéry – v roce 1997 uskutečnil nejjižnější koncert klasické hudby v historii. Hrál na palubě lodi Greenpeace Arctic Sunrise u ostrova Nelson v Antarktidě, přičemž celý koncert zaznamenala japonská televize a vzbudil mezinárodní pozornost.

Jsem umělec

Chci poslouchat

Chci hudbu

Co je nového

O nás

Partneři

Sledujte nás

Zdeněk Liška

Archives Vol. 1. Music to Films by Jan Švankmajer

Stěžejní interpreti