Ve věku 84 let zemřel v Londýně slavný dirigent a propagátor české hudby sir Charles Mackerras. Mackerras se zasadil o šíření operního díla Leoše Janáčka a několik desetiletí úzce spolupracoval s českými orchestry a rovněž s vydavatelstvím Supraphon. Již několik let bojoval s rakovinou, které nakonec podlehl.
Ještě letos na jaře (27. dubna 2010) převzal sir Charles Mackerras v Praze cenu za propagaci českého umění Artis Bohemiae Amicis a také Jubilejní platinovou desku Supraphonu.
Mackerras je nositelem mnoha dalších vyznamenání: byl povýšen do šlechtického stavu, stal se čestným rytířem a obdržel královninu Medaili za hudbu. Čestný občan Prahy byl také držitelem Medaile Za zásluhy a obdržel čestné doktoráty na pražské hudební fakultě AMU i na brněnské JAMU a pamětní medaile Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.
Vydavatelství Supraphon vydalo letos v lednu CD s nahrávkou Symfonických básní Antonína Dvořáka (SU 4012-2).
Loni Supraphon slavil mezinárodní úspěch s nahrávkou Martinů Tři fragmenty z Juliette (SU 3994-2; Gramophone Award 2009).
Sir Charles Mackerras se narodil v roce 1925 australským rodičům v New Yorku.
V Sydney, kde vyrostl, absolvoval na místní konzervatoři hru na hoboj. Po válce se přestěhovali do Londýna.
Mackerras přijel do Prahy v roce 1947 i s manželkou, klarinetistkou Judy. Rok v československé metropoli měl na budoucí dirigentskou hvězdu zásadní vliv. O Talichovi bylo známo, že nejen učil, ale i vychovával. Mackerras sledoval jeho zkoušky s orchestrem, už v Praze stačil nastudovat všechny Janáčkovy opery.
Své první setkání s Janáčkovou hudbou přirovnal k úderu blesku. Paradoxně mu pomohlo i Talichovo neštěstí: když byl odstaven komunisty; měl díky tomu více času. "Učil nás, že hudba není jenom technika, že má něco společného s duší," vzpomínal Mackerras.
Po únorovém převratu musel Mackerras Československo opustit, od roku 1965 se ale do Prahy vracel a ještě v roce 1989 dirigoval Mou vlast na Pražském jaru. Dirigent postupně nahrál na různé značky včetně Supraphonu všechny Janáčkovy opery i další díla. Pravidelně je také ve světě dirigoval. Navíc ve vlastních korigovaných verzích, které se nejvíc blížily autorovu originálu.
Vedle Janáčka uváděl i Dvořáka, Martinů, Smetanu či Suka. K jeho nejznámějším působištím patřila londýnská Královská opera, koncertní orchestr BBC, Metropolitní opera, Velšská národní opera, působil i v Hamburku či v Sydney nebo u Skotského komorního orchestru. S Českou filharmonií spolupracoval 50 let a na podzim se chystal uspořádat s tímto tělesem v Praze koncert na rozloučenou. S tělesem natočil nedávno nové album Symfonických básní Antonína Dvořáka, které v březnu postoupilo v britském žebříčku klasické hudby na čtvrté místo.
Diskografie sira Charlese Mackerrase na značce SUPRAPHON