Název desky je přiléhavý, jen váš hlas a piano. Hledal se
dlouho nebo byl na světě hned?
…dlouho jsme nepřemýšleli… Chtěla jsem, aby název hned posluchače
navedl, co na albu najdou. Je to studiový záznam našeho společného koncertu
s klavíristou a skladatelem Petrem Maláskem. Jezdíme s ním po celé zemi a
během několika let jsme jej vypilovali k „dokonalosti“. Dlouho jsem si
přála takové album vydat, ale správný čas přišel až teď…
Jak vznikal repertoár CD – do jaké míry jste se na něm
podílela vy, do jaké Petr Malásek, do jaké Supraphon?
Petr je můj letitý kamarád, neumím si už své představení bez něj
představit. Jsme tak sehraní, že už víme, co každý z nás cítí a
potřebuje. Vzájemně se inspirujeme, provokujeme, ale jistíme si i záda.
Základ koncertu tvoří klenoty nasbírané na cestě mé kariéry a Petr jim
dal pořadí a své aranže. Především vše hraje s takovým citem, že se
mi pak zpívá samo…
Asi není náhodou, že další album vydáváte právě
u Supraphonu…
U Supraphonu jsme s Petrem Maláskem vydali vánoční album. Tehdy firma
nasadila i noční směny, nepodcenila zájem lidí, a tak se prodalo víc jak
sto tisíc CD… Už to byl důvod dát Supraphonu do rukou další náš
poklad. Recitál bude stejně jako vánoční album nadčasový a bude se při
moudrém zacházení firmy prodávat stále. Věřím jim!
A určitě není náhoda, že když jste většinu písní na desku
natočila s jedním pianistou, byl to právě Petr Malásek!
Znám několik vynikajících pianistů, ale Petr Malásek je jen jeden! Je pro
mne nenahraditelný. Stačí jen přijít na jeviště, zavřít oči a už jsem
v pohádkové říši příběhů a emocí, se kterými si umím hrát, jen
když mě doprovází právě on…
Na albu vzpomínáte na některé muzikanty a básníky, kteří už
mezi námi nejsou. Myslím třeba Karla Svobodu a Pavla Vrbu. Jejich písně
vás už asi budou provázet navždy, je to tak?
Měla jsem to štěstí potkat se s Karlem Svobodou a přesto, že jen
u jedné písničky, zato tak veliké, že s ní už léta začínám či
končím své koncerty. Je to píseň Jsi můj pán… S Pavlem Vrbou jsem
měla už větší příležitosti. Natočili jsme spolu nádherné věci, celé
vánoční album a naposledy i CD MODI.
Modi je i báseň, kterou nám dal Pavel Vrba jen jako že náhodou a Petr
Malásek na ni napsal takovou hudbu, že když jsem slyšela jím nazpívaný
demo snímek, tak jsem celou dobu brečela… Je to nejsilnější šanson mého
repertoáru. Některá setkání jsou prostě zásadní.
Jediná písnička, která na desce nezní s českým textem, je
Summertime; proč?
Zpívám jen česky, ale v tomto případě jsem udělala výjimku. Jde
o takovou hlasovou „akrobacii“, že by mi v češtině prostě
neprošla… Český jazyk je nádherný a malebný, ale v hudbě se po ní
někdy skáče jako po schodech…
Desku s názvem Recitál vydala před lety Hana Hegerová. Myslela
jste při práci na albu i na ni?
Hana Hegerová je neuvěřitelná dáma, stačí jen, aby přišla na jeviště
a zadívala se do dálky a máte pocit, že už nikoho většího nepotkáte.
Myslím na ni často a vážím si jí!
Váš projev na desce je uvolněný, civilní, ohromně
uklidňující. Bylo takové i natáčení?
Repertoár je takový a já se mu jen přizpůsobuju. Někdy je písnička
naléhavá, některá plná touhy… Jiná je jak klidná řeka a já se nechám
nést. Po dlouhé době je album takové, jaká teď doopravdy jsem. Ne vždy se
mi má práce s mým životem sešla!
Deska byla prý nahrána za jeden den a v nahrávkách se prý
nemuselo prakticky vůbec stříhat…
Popravdě jsme ji nahráli za dvě hodiny. Připomíná mi to můj rozhovor
s Pavlem Vrbou: ptala jsem se ho, jak mohl něco tak krásného napsat za dva
dny a on mi odpověděl, ale já to nepsal dva dny, ale celý život… A tak
je to i s naším koncertem – to co jsme s Petrem Maláskem nahráli ve
studiu za dvě hodiny, je naše letitá spolupráce na koncertech.
Zajímavě vypravený je i booklet CD Recitál…
Záleželo mi na tom, jak bude celé album vypadat. Obal a fotografie
prodávají to, co je uvnitř, a tak jsem si našla ten nej tým: fotografku
Annu Kovačič, vizážistku Katarinu Kmecovou a kadeřníka Zoltana
Takacse.
K novému albu v průběhu letošního jara jedete i koncertní
turné se stejnojmenným názvem Recitál. Kdy a kde se na vás mohou diváci
těšit v nejbližší době?
Myslím, že nejbližší je teď Tábor 21. května, Kutná Hora 29. května.
Ale s Recitálem jezdíme s Petrem Maláskem stále, stačí se podívat na
oficiální stránky www.luciebila.com a každý, kdo bude chtít, najde si po
celý rok všechna města, kde se můžeme potkat… Budu se moc těšit!