Archy života jsou fascinujícím příběhem o přežití jedné rodiny a jejím návratu do míst, odkud pochází. Vypráví o dvou po sobě následujících únicích ze židovského ghetta do svobodného světa a sleduje pouť jména Löw-Beer. První únik začal v roce 1848, kdy Židé začali budovat v srdci Evropy zaslíbenou zemi, která jim umožňovala vést moderní styl života. Usadit se v ní ale nemohli, neboť byli roku 1938 zpět odesláni do ghett, když jejich kulturu zničili nacisté. Zabavená rodinná továrna v Brněnci se posléze stala Schindlerovou archou, koncentračním táborem, v němž Židé nebyli likvidováni, ale naopak zachraňováni, jak to výmluvně ukazuje oscarový snímek režiséra Stevena Spielberga Schindlerův seznam. Löw-Beerové tehdy využili instinktu, který jim odkázal Noe. Odstřihli se od svých kořenů a vyrazili na cestu druhého úniku. Tato temná stránka druhé světové války je protikladem předcházejících světlých let, která symbolizovala jejich rodinná vila Tugendhat na svahu vypínajícím se nad centrem Brna jako vrchol evropské architektury.
Scénáristy, režiséra a producenta Ivana Hartmanna jsme se zeptali na vznik audiopodoby knihy Archy života, kterou pro Supraphon natočil v podání herce Marka Holého.
Čím vás nejvíce kniha zaujala?
Fascinovaly mě útržky o výpovědi mnohovrstevnatého světa, které se většinou soustřeďují k fenoménu zvěcnění mezilidských vazeb, a sugestivní způsob, kterým se autor pokusil definovat odpovědi na noetické a filozofické otázky. Rozšířil jsem si znalosti o pozoruhodné židovské schopnosti nejen přežít, ale i natáhnout pomocnou ruku a kultivovat ve všech směrech společnost, což ve mně vzbuzuje respekt a obdiv.
Co bylo při realizaci převedení knihy do audio podoby nejtěžší?
Za citlivou záležitost považuji výrazné úpravy a razantní krácení autorského textu. Sledoval jsem tím záměr, abychom udrželi posluchačovu pozornost a vtáhli ho co nejhlouběji do ojedinělých a osobitých vzpomínek členů rodiny Löw-Beer. Snažil jsem se tak zdůraznit rytmus často až nepředstavitelně dramatických a poutavých příběhů a jasně vymezit pásmo řeči jednotlivých postav, eliminovat popisné pasáže a opakování motivů.
Proč stojí za poslechnutí?
Posluchači se seznámí dílem s méně známými fakty českých a světových dějin 20. století, což napomůže k uchování historické paměti, a dílem s jejími interpretacemi, které striktně odmítají výkladové stereotypy a zavádějící teze. Pokud se posluchačům podaří identifikovat s minulostí, tak lépe pochopí složitost a komplexnost dějinných turbulencí, a tím se posunou ve vlastním vnímání dobových souvislostí a posílí se jejich individuální uvědomělost.