Hudba jako svědectví
Dnes si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války – konfliktu, který změnil svět a zanechal nesmazatelné stopy nejen v dějinách, ale i v umění. Hudba se stala jedním z nejsilnějších prostředků vyjádření emocí, odporu a naděje. Česká hudební scéna má v tomto ohledu zvláštní místo, protože několik skladatelů, kteří byli přímo ovlivněni válkou, vytvořilo díla, jež dodnes rezonují svou silou a poselstvím.
Hudba jako vzdor v temných časech
Mezi nejvýznamnější české skladatele, jejichž tvorba byla ovlivněna válkou, patří Pavel Haas, Viktor Ullmann, Hans Krása a Gideon Klein. Tito umělci tvořili i v koncentračních táborech, kde jejich hudba sloužila jako symbol odporu a naděje. Jejich osudy byly tragické – většina z nich zahynula v Terezíně nebo byla deportována do Osvětimi. Přesto jejich díla přežila a dnes jsou důležitým svědectvím nejen o jejich talentu, ale i o síle lidského ducha.
Jedním z nejznámějších děl je dětská opera Brundibár od Hanse Krásy, která byla v Terezíně hrána více než padesátkrát. Toto dílo, původně zamýšlené jako dětská opera, se stalo symbolem vzdoru proti nacistické tyranii. Dalším významným dílem je Císař Atlantidy od Viktora Ullmanna, který obsahoval zjevné narážky na Hitlera a nesměl být v Terezíně proveden.
Ztracená generace skladatelů
Druhá světová válka zmařila naděje jedné generace českých skladatelů. Pavel Haas, Viktor Ullmann, Hans Krása i Gideon Klein byli talentovaní hudebníci, kteří mohli vytvořit ještě mnoho významných děl. Takovou možnost rozkvětu nikdo z terezínských autorů neměl.
Hudební dědictví v katalogu Supraphonu
Naštěstí se jejich hudba dochovala a dnes si ji můžeme připomínat i díky nahrávkám, které jsou dostupné v katalogu Supraphonu. Tento archiv uchovává mnoho skladeb těchto autorů, a tak jejich hlas stále zní i po osmi desetiletích od konce války. Jejich hudba není jen historickým dokumentem, ale stále živým uměleckým dílem, které oslovuje posluchače svou hloubkou a emocemi.
V diskografii Bennewitzova kvarteta najdeme jedno výjimečné album, které toto mezinárodně úspěšné kvarteto věnovalo hudbě tzv. terezínských autorů: Ullmanna, Krásy, Schulhoffa a Haase. Nahrávka získala prestižní ocenění, včetně Disc of the Week od Europadisc a Editor's Choice od Presto Classical. Houslisty Bennewitzova kvarteta Štěpána Ježka jsme se zeptali, jaká cesta vedla soubor k nahrání skladeb terezínských autorů.
„Skladby terezínských autorů hrajeme prakticky od samotného vzniku našeho kvarteta, tedy už přibližně pětadvacet let. Právě tato dlouhodobá zkušenost byla jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli tento repertoár natočit. Hudba terezínských autorů má mnoho kvalit – na jedné straně je ovlivněna moderními skladatelskými technikami první poloviny 20. století, sahajícími od avantgardy až k intelektuálnímu přístupu Druhé vídeňské školy. Na druhé straně je protkána tradiční českou měkkostí, melodikou a poezií. V naší interpretaci jsme se snažili vystihnout obě tyto kontrastní polohy. Skladby terezínských autorů pravidelně zařazujeme do svých koncertů doma i v zahraničí. Přestože se již mnoho udělalo pro jejich zviditelnění, stále jsou vnímány spíše jako ozvláštnění programu. Vzhledem k tomu, že se obecně snažíme propagovat českou hudbu, jsou pro nás tato skvělá, ale méně známá díla ideální možností, jak nabídnout program obohacený o zajímavé a neotřelé skladby.“
poznámka: Děkujeme neziskové organizaci Post Bellum za poskytnutí ilustrační grafiky k našemu článku. Jde o oficiální vizuál oslav 80. výročí konce 2. světové války. Post Bellum od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století v rámci projektu Paměť národa: www.pametnaroda.cz/cs