35 LET BEZ JAROSLAVA SEIFERTA

Desátého ledna 2021 uplyne 35 let od úmrtí Jaroslava Seiferta (1901–1986). Část díla tohoto básníka, spisovatele a překladatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu, před nedávnem zhudebnil písničkář Miroslav Paleček. Jeho album Písně domova/Pocta Jaroslavu Seifertovi je nyní k dispozici digitálně i na CD na Supraphonline.cz.

Písničkář Miroslav Paleček loni na podzim (když slavil své pětasedmdesátiny) sobě i svým posluchačům nachystal speciální dárek. Několik let příprav přineslo souhlas dědiců nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta se zhudebněním sedmnácti básní a nalezení nejvhodnějších melodií. Album vychází na CD i digitálně a jmenuje se Písně domova (Pocta Jaroslavu Seifertovi).

Akustický kytarista Paleček se pustil cestou částečné elektrifikace. Přizval také hosty na klávesy, harmoniku, housle, trubku, flétnu i smyčcové kvarteto. Citlivě využité nástroje nahrál a zaranžoval skvělý kytarista Pavel Fořt, známý například z Flamenga, Labyrintu či kapely Karla Gotta.

Na začátku byl společný žižkovský původ národem obdivovaného básníka Seiferta i zkušeného sólového písničkáře, kdysi proslaveného v duu s Michaelem Janíkem. Verše, podle legendy vznikající s poetovým tichým prozpěvováním, se ukázaly jako ideální východisko pro zhudebnění. Paleček vybral básně, občas ostatně ve sbírkách pojmenované jako Písně, s vkusem a talentem na odhad výsledné hudební podoby. Najdete tu z čítanek povědomá prostá témata, verše proslavené i ty méně známé.

„Všechno vlastně začalo před pár lety básní Hora Říp, na kterou jsem náhodou narazil na internetu při hledání něčeho úplně jiného, a při vzpomínce na školní léta jsem si při pročítání básně z ničeho nic začal pobrukovat drobný hudební nápad, který jsem si naštěstí poznamenal. Po dokončení CD Ježkárny jsem byl delší dobu jakoby ve vzduchoprázdnu, někdo tomu říká tvůrčí dovolená, já tomu říkám nicnedělání, a nápady mě míjely velikým obloukem. Po čase mě při každodenním setkání s mojí nejmilejší – kytarou –zaujal sice jednoduchý, ale zato zajímavý kytarový doprovod, a tak jsem se troufale pustil do hledání slov a snažil se vytvořit něco jako vlastní text, ale nikam to nevedlo. A v tu chvíli jsem – nevím proč a nevím, kdo mé kroky vedl – zadal do vyhledavače heslo Jaroslav Seifert a mimo jiné na mě vykoukla i báseň Píseň o lásce, která okamžitě svými verši zapadla do nálady a tempa doprovodu, jako by tam patřila snad už odjakživa – a bylo hotovo,“ poodhaluje vznik alba v bookletu sám písničkář.

„Je to posluchačsky silný soubor skladeb obvykle mezi dvěma a třemi minutami, zazpívaný s odpovídající pokorou i přáním Seiferta oslavit. Podařilo se: bylo natočeno silné album, nebojící se něhy písmenek i tónů. Vznikla pozoruhodná symbióza: nádherné verše jako něžné písně, “ dodává k nahrávce editor Karel Deniš.