15. 5. 2017

Jitka Molavcová převzala Diamantovou desku In Memoriam za Jana Wericha

Na Světě knihy 2017 se uskutečnilo předání diamantové desky za díla Jana Wericha, která Supraphon vydal v uplynulých letech. To dovoluje více než kdy jindy bilancovat vše, co se této podivuhodné a geniální osobnosti české i evropské kultury týká. Ve spojení s Jiřím Voskovcem nebylo v minulém století výraznější divadelní dvojice herců a autorů, která by, tak jako V+W (tedy Voskovec a Werich), ovlivnila vkus, směřování a další vývoj jevištního humoru naší země. V trojici s Jaroslavem Ježkem pak umocnili tito tvůrci i zásadní vliv na tvorbu divadla hudebního. Všichni následní zásadní představitelé autorského divadla nejen že se nechávali inspirovat dílem mistrů z Osvobozeného divadla, ale zcela nepokrytě a hrdě se k jejich tvorbě hlásili a hlásí (Suchý a Šlitr, Šimek a Grossmann, Vodňanský a Skoumal, Jan Burian a Jiří Dědeček, Ornest a Töpfer, bratři Justové a desítky dalších okouzlených a humorem V+W zasažených následovníků). Počátkem padesátých let, v době krutého politického mrazu, který tehdy v Československu vládl, bylo vše, co Jan Werich (v té době již osamělý tvůrce, bez svého souputníka) vytvořil, považováno za zázrak a oázu normálního, krásného světa. Týkalo se to nejen jeho divadelní a filmové tvorby, ale i zvukových záznamů četby a vyprávění. Z té doby existuje Werichova četba Haškova Švejka (SU 5923–2 13 CD) považovaná za kongeniální propojení s autorem a dosud nepřekonaná žádným z dalších interpretů. S relativním uvolněním politické a kulturní atmosféry v letech šedesátých vznikla i řada dalších skvělých zvukových záznamů Werichovy četby a vyprávění, dialogů i monologů, humorných i vážných, ilustrujících nejen autorovu a interpretovu mimořádnou paměť, všímavost a postřeh, ale především mistrovskou schopnost pronikavého pohledu na svět, vtipného a osvíceného, překračujícího zdaleka omezující hranice této země. Záznamy vznikaly také díky Werichovým spolupracovníkům, kteří si uvědomovali nadání této úžasné renesanční bytosti. Proto zůstalo v archivech Supraphonu i Českého rozhlasu velké množství pokladů v podobě nesmazaných analogových pásů. A byly-li přesto záznamy smazány, nalézají se stále nadšení amatérští archiváři, kteří několik desítek let uchovávají své raritní klenoty. Patří k nim Jaromír Farník, Jiří Borovička, Ondřej Suchý, Karel Koliš, Jan Muller, Petr Prajzner a desítky dalších obdivovatelů díla Jana Wericha. Za období od roku 2000 vydal Supraphonu ze svého archivu, doplněno některými unikáty i z archivu Českého rozhlasu (kde se o vydávání záznamů s Janem Werichem stará především Robert Tamchyna), více než dvacet čtyři titulů, čítajících 64 CD. Na předání Diamantové desky Supraphonu na veletrhu Svět knihy 2017 byli pozváni všichni, kteří se o zveřejnění díla Jana Wericha zasloužili: Jaromír Farník, Jiří Borovička, Ondřej Suchý, Jan Muller, Petr Prajzner, František Cinger, Gabriel Gössel, Karel Koliš ml., Renata Ferklová (Památník Národního písemnictví, archiv Jana Wericha) a členové spolku Werichovci. Diamantovou desku převzala – na přání vnučky Jana Wericha Zdeny – herečka Jitka Molavcová, která zavzpomínala na setkání s nezapomenutelným hercem a spisovatelem v začátku 70. let. Již tenkrát Werich Molavcové prorokoval úspěšnou komediální dráhu. Diskografie Jana Wericha na Supraphonline: https://www.supraphonline.cz/umelec/910-jan-werich